V čase 25. výročí vzniku Visegrádské skupiny, dnes sdružující čtyři postkomunistické země střední Evropy, zní často kritika na jejich postup ve věci požadavku svolání mimořádného summitu EU a řešení migrační krize s argumentem, že je to výraz nedůvěry a pohrdání západoevropskými partnery. V kombinaci s kritikou vnitřních poměrů v některých zemích V4, hlavně v Maďarsku a Polsku, pak často dochází ke zpochybňování významu této skupiny. Vyvstává tak otázka, proč vlastně potřebujeme s našimi partnery ve V4 spolupracovat?
Visegrádská skupina vznikla v roce 1991 jako prostor politické, ekonomické, obchodní a kulturní spolupráce mezi tehdy Československem, Polskem a Maďarskem s cílem jejich začlenění do EU a NATO. Dnes, kdy již v těchto mezinárodních strukturách jsme, se jako akutně důležitá dimenze spolupráce jeví právě obrana a bezpečnost. Tváří v tvář aktuálním mezinárodním hrozbám z východu a jihu je důležité posílit vlastní obranyschopnost. I proto vznikly společné vojenské jednotky V4 a síly rychlé reakce. Má to význam i jako nástroj odstrašení potenciálních protivníků. Například Putinovo Rusko hodlá uplatnit svůj vliv v Evropě skrze rozdělení sfér vlivu mezi sebou, Německem a Francií. Jednotná, silná a akceschopná Visegrádská čtyřka je mu tak trnem v oku. Pokud budeme držet při sobě, budeme schopni více se bránit potenciálním hrozbám i ovlivňovat více politiku samotné EU. Proto máme V4 a je třeba jí zachovat a posílit. Závěry summitu V4 a podpis tzv. Pražské deklarace na něm je proto dobrá zpráva.
Mgr. Vladimír Hanáček, předseda Mladých lidovců
Přiložené dokumenty: