Je však namístě si položit otázku, jestli princip zohlednění počtu vychovávaných dětí při výměru výše odvodu na sociální pojištění není naopak krokem omezení diskriminace, která nastává, pokud tyto dvě záležitosti jsou od sebe striktně odděleny. Tzn. pokud člověk vychovává děti a má s jejich obživou spojeny nemalé náklady, odvádí stejně na sociálním pojištění jako člověk, který děti nevychovává. A v takovém případě je lhostejno, zda děti nemá proto, že je z objektivních důvodů mít nemůže, a nebo je mít nechce. Ve finále mu totiž náklady tak jako tak nevznikají. Naopak ten, komu je dáno děti mít, má životní náklady nepoměrně větší a navíc jeho děti budou později odvádět do systému na výplatu důchodů svým rodičům i lidem, kteří děti neměli.
Výše uvedený návrh tedy nesměřuje k zavedení diskriminace bezdětných lidí, ale naopak odstranění diskriminace lidí, kteří děti mají. Nejde o to hodnotit, zda je či není správné děti mít, nejde o to vynucovat si takto vyšší porodnost, jak často někteří namítají. Jde pouze o to netrestat lidi za to, že mají děti. Lidé, kteří vychovávají další generace a tedy i plátce daní, si zaslouží podporu. A my, kteří (zatím) děti nemáme, bychom jim jí měli poskytnout.
Mgr. Vladimír Hanáček, okresní předseda KDU-ČSL ve Strakonicích a předseda Mladých lidovců
Přiložené dokumenty: