Když se ještě za minulého režimu, koncem osmdesátých let minulého století, připravovala rekonstrukce dosluhující točny, platil již památkový zákon, který platí dodnes. Ten vyžadoval rozhodnutí správního orgánu, tehdejšího krajského národního výboru (KNV), které nebylo (možná pro nesouhlas památkářů) vydáno (první pochybení). V průběhu rekonstrukce točny došlo ke změně režimu, KNV byly zrušeny a novým zřizovatelem investora rekonstrukce, Jihočeského divadla, se stalo město České Budějovice. To se rozhodlo stavbu financovanou státem dokončit a nová točna byla přes nesouhlasné stanovisko ministra kultury zkolaudována, ovšem jako dočasná stavba (pochybení druhé).
Zároveň byla připravována žádost o zapsání Českého Krumlova na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V dokumentaci pro zápis však nebyla uvedena žádná zmínka o otáčivém hledišti (pochybení třetí). UNESCO se až v polovině devadesátých let dovídá o otáčivém hledišti v barokní zahradě a požaduje po České republice splnění závazku v ochraně původního kulturního dědictví. Ministr kultury Pavel Dostál sděluje, že dočasná stavba bude odstraněna. Nicméně ve veřejnosti se divadelní představení těší obrovskému zájmu a točnu navštěvují tisíce lidí. Ministr kultury Vítězslav Jandák píše UNESCU opatrný dopis, že Česká republika zvažuje točnu v zámecké zahradě ponechat, na což je opět negativní reakce. A tak ministryně kultury Helena Třeštíková opět ujišťuje orgány UNESCO, že do budoucna bude točna odstraněna.
Na podporu udržení točny v zámeckém parku také Jihočeské divadlo organizuje petici, kterou podepsalo asi 140 tisíc návštěvníků. Další ministr kultury Jiří Besser zřídil pro řešení problému komisi, ve které zasedly všechny zainteresované strany. Mimo zástupců ministerstva kultury a Národního památkového ústavu také zástupci Jihočeského kraje, měst České Budějovice a Český Krumlov a Jihočeského divadla. Také na doporučení tohoto poradního týmu pozval ministr Daniel Herman zástupce ICOMOS (mezinárodní nevládní organizace památkářů, poradní orgán UNESCO) a Centra světového dědictví UNESCO na jednání do Českého Krumlova, které se uskutečnilo loni v srpnu a při kterém poprvé komise slyšela názory představitelů samosprávy a shlédla divadelní představení.
Po nějaké době poradní mise zaslala České republice doporučení, ve kterém se k uvažované architektonické soutěži na novou podobu točny uvádí: „…podmínky soutěže na nové rozebíratelné hlediště mají být pozměněny tak, aby umožnily zvážit přemístění nového otáčivého hlediště“. S ohledem na toto stanovisko doporučila ministerská komise posunout novou točnu mimo hlavní osu zahrady.
Záměrem zástupců města České Budějovice ve shodě se zástupci Jihočeského kraje a Českého Krumlova a ve shodě s ministrem Hermanem je diplomatickým jednáním přesvědčit UNESCO, že je možné skloubit krásné prostředí zámecké zahrady s živým uměním divadelního představení, které využívá prostředí zahrady pro umocnění uměleckého zážitku. Bohužel ze strany zástupce českého ICOMOS na posledním jednání zaznělo, že „nic takového nejde“.
Město České Budějovice jako vlastník točny bude vypisovat soutěž na novou točnu. Proto se obrátilo na Českou komoru architektů v očekávání, že napomůže realizaci výše uvedeného záměru. Je totiž na nás v České republice, zda dokážeme atraktivitu zámecké zahrady přijatelným způsobem využít, a znásobit tak počet jejích návštěvníků, nebo téměř 60 let trvající kulturní aktivitu zničit.
Jaromír Talíř, náměstek primátora Českých Budějovic
Přiložené dokumenty: