TENTO TEXT VYŠEL V DUBNOVÉM ČÍSLE TIŠTĚNÉHO PÍSECKÉHO SVĚTA – KROMĚ POSLEDNÍCH TŘÍ OTÁZEK, které se do časopisu z prostorových důvodů nedostaly.
Vy jste se od vystudované profese dost odchýlil…
To sice ano, ale nevidím v tom handicap – zemědělství se dá využít napříč celou řadou oborů. I v zastupitelstvu by byl nejdůležitější zdravý selský rozum – i když někteří kolegové si to evidentně nemyslí… Zemědělství se odráží v celé historii lidstva od jeho počátků, v podstatě ve veškerém lidském činění i ve filozofickém myšlení a díky Bohu bez něj opravdu nepřežijeme. Jde nejen o výživu, ale i o péči o krajinu, o udržitelný vývoj lidstva.
Brzy po škole jste nicméně začal pracovat v sociálních službách…
K sociální práci jsem se dostal prostřednictvím církve, cítím to jako jakési poslání. Pracoval jsem ve VDI Otava Písek, v Diakonii Církve bratrské, pak jsem se stal pečovatelem – sociálním pracovníkem. Byl jsem ale taky několik let úředníkem na městském úřadě v Protivíně, odkud jsem se dostal do písecké Naděje a nakonec jsem vyhrál výběrové řízení na ředitele Diakonie ČCE.
Zkušenosti z práce úředníka asi využijete i jako zastupitel?
Pomáhá mi to lépe rozumět chodu úřadu a tomu, co vůbec lze požadovat a prosadit. Úředník někdy zná lépe souvislosti, má nějakou představu, připravuje podklady – a zastupitelé třeba rozhodnou úplně jinak. Což je správné a není na úředníkovi, aby to hodnotil. Na druhé straně do výhradní kompetence úředníka nesmí politik zasahovat.
Dochází k politickému ovlivňování úředníků?
Vedení radnice vždycky udává vizi, politický směr. Ovšem politici by neměli přímo šéfovat úředníkům, to má dělat tajemník. V Protivíně jsem politické tlaky nezažil, ale já nebyl ve vedoucí pozici.
Jak se projevuje změna politického směru vedení písecké radnice?
Je příliš brzy to hodnotit. Když se loď na moři otáčí, tak to vždycky nějakou dobu trvá. Současné vedení má silnou potřebu se vymezovat proti předchozímu. Podle mne to bylo ukvapené, uchvátané, zbrklé – a úplně jsem nepochopil smysl. Nemělo přece tak zásadní význam honem přijímat nové organizační řády, rychle vše měnit.
Co říkáte na změny v zadávání výběrových řízení?
Zadávání zakázek z volné ruky je pro mne velká otázka. Když se všichni budou k veřejným financím a svěřenému úřadu chovat s nejvyšší odpovědností, tak to nemusí být špatné, snažím se nevidět hned potenciální hrozby nebo zlý úmysl. I když obavy chápu, bývalý starosta Ondřej Veselý se z nějakého důvodu snažil o transparentnost a znemožnění jakýchkoliv manipulací. Rád bych věřil, že to, co se nastavuje v této době, nebude zneužito.
Proč jste vstoupil do politiky?
O místní politiku se zajímám už dost dlouho, byl jsem členem sociální komise. Celostátní politika mne celkem míjí, ale inspiroval mne spolužák Honza Bartošek z KDU-ČSL, poctivý a čestný chlap, který je dnes místopředsedou sněmovny. Říkal mi, že už prostě nechtěl jen u piva kritizovat, co je špatně. Politikaření je i na té naší místní úrovni strašné, to teď poznávám, ale jinak než přes komunální politiku to asi nejde. A když už to myslím vážně, tak je pro mne přijatelnější kandidovat za stranu, což je čitelné i pro voliče. Jsem tradiční lidovecký volič a ta strana poté, co z ní vyšuměly staré struktury, pro mne začala být zajímavá, sdílím její priority a hodnoty. Nesouhlasím samozřejmě úplně se vším, co se v KDU-ČSL děje, to asi nejde nikde, ale má to smysl a správný směr.
Cítíte se v zastupitelstvu jasně zařazený?
Tak v koalici nejsem, protože tam jsou Písecký patrioti, respektive strana Republika, s jejímiž hodnotami a názory zásadně nesouhlasím. Stejně tak bych nešel do koalice s komunisty, to je prostě jasné – i když s nimi v zastupitelstvu samozřejmě komunikuju. Pokud jde o hlasování a diskuze v zastupitelstvu, tak mám rád, když je jasné, proč někdo říká ano, nebo ne – kdo se podle jakých argumentů rozhoduje – a to mi v píseckém zastupitelstvu často jasné není.
PROFIL PETRA HLADÍKA NA PÍSECKÉM SVĚTĚ + MOŽNOST POKLÁDAT DOTAZY: HTTP://WWW.PISECKYSVET.CZ/ZASTUPITELE/27
Chodíte na jednání rady a na zastupitelský klub?
Na jednání rady nechodím, opravdu na to nemám čas. I když jsem si dal závazek, že na některá jednání se vydám, už jen abych nasál atmosféru, získal informace o fungování rady. Na klub chodím, jako nováček hledám zdroje informací, ale tak, jak to probíhá, je to skoro k ničemu. Přečtou se materiály, o něčem se pobavíme, ale smysl v tom nevidím. Když vystoupím na zastupitelstvu, tak mě stejně seperou – přesto se příště přihlásím znovu. Je škoda, že na zastupitelstva chodí tak málo občanů. Měli by to slyšet a dělat si obrázek o tom, jak zastupitelé jednají.
Máte podporu KDU-ČSL?
S kolegy z naší kandidátky se pravidelně scházíme, velmi si jich vážím a snažím se konzultovat s nimi jednotlivé materiály. Snažím se nejednat jen sám za sebe – některé věci jsem si musel v hlavě srovnat, abych byl schopen vystupovat především v zájmu lidí, kteří mne volili a kteří za mnou stojí. Snažím se vždy představit si, jak by se asi rozhodovali na mém místě. Tak se podle mne má chovat zastupitel – nejde jen o to, co si myslím jako Petr Hladík.
Písek je jedno z mála měst, kde se KDU-ČSL vrátila do zastupitelstva…
Ano, a byl bych moc rád, kdybychom příště uspěli aspoň dva. Cítím se tam totiž poněkud osaměle, nemám s kým konzultovat – jsem ale rád za Martina Brože, kterého si velmi vážím a často spolu své pohledy porovnáváme – někdy i jestli jsme blbci my dva, anebo je z nás někdo dělá… Občas se i hodně nasmějeme. Anebo je nám naopak smutno.
Myslíte, že se vám může podařit prosadit něco z programu lidovců?
Naší základní prioritou je podpora rodiny. To je alfou a omegou všeho, celého systému – pokud bude fungovat rodina, bude všechno. Nemluvím o podpoře finanční nebo materiální – ale aby se tady rodinám dobře žilo, mohly mít a vychovávat děti, starat se o své seniory… To se dotýká i rozhodování o bazénu, rozdělování financí na sport, priorit v investicích města… Nemůžu souhlasit s elitářským přístupem ke sportu, my máme v programu podporu sportu pro všechny. Týká se to i vizí kolem kasáren. Nepodpořím přece plán na zařízení pro stovky klientů, i kdyby pro seniory nebo nemocné s Alzheimerovou chorobou, kteří by sem ale byli sváženi z velké dálky – a tedy odtrhováni od svých rodin. Služby mají vycházet z potřeb lokality a být dimenzovány na místní poměry, nekoncentrovat jejich poskytování, jinak se přetrhávají rodinné vazby.
Myslíte, že mají lidovci volební potenciál?
Věřím, že velký. Právě díky konzistenci svého přístupu, neelitářství, důrazu na konzervativní nejzákladnější hodnoty. Lidovost v pravém slova smyslu. Věřím, že i mezi mladými lidmi to může vzbudit zájem. Stejně je to s krizí rodiny a s krizí církve, kde očekávám větší obnovu, musíme se z toho začít vybabrávat.
Jste tedy optimista?
Kam se podíváte, jsou rozpadlé rodiny, opuštěné děti, nešťastní staří lidé… Ten systém není udržitelný, spěje k zániku. Domnívám se ale, že zároveň tu vzniká frakce lidí, kteří to opravdu chtějí změnit. Každá krizová situace v sobě zároveň má velký potenciál pro sebereflexi a pro změnu.
Vraťme se ještě k sociální práci – přináší uspokojení?
Práce v Naději je doslova mravenčí, úmorná a dlouhodobá. Některým rodinám se pomoct dá, někdy se to ale nepovede a skončí tak, jak jste vlastně předpokládali… Nejdůležitější je dělat co nejvíc pro děti – a romské děti mám opravdu rád a vidím, že má smysl se jim věnovat. Práce se seniory je jiná, jsou pořád trošku na okraji. Často jde o lidi, kteří celý život tvrdě pracovali a dnes potřebují pomoc, jsou křehcí, chybí jim pohlazení – a jindy zase kolem sebe kopou, jsou jedovatí a utrápení. Je to složité, ale má to velký smysl pro mne i pro ně, obohacujeme se navzájem.
V sociální komisi jste patřil k těm, kteří prosazovali komunitní centum na Portyči…
To mělo být nízkoprahové centrum pro starší mládež, nejen pro Romy, velmi mne mrzelo, že se z toho tehdy udělala taková kauza. Komunikace s občany se asi moc nevyvedla, minulá radice se sice snažila, ale nesetkalo se to s pozitivní odezvou. Je to škoda. Adolescentům ze sociálně slabých či vyloučených rodin chybí prostor pro smysluplné trávení času, mohli mít přístup k podpoře a poradenství. Tahle skupina to v rodině většinou fakt nenajde.
Jak hodnotíte romský spolek CEROK a jejich nový klub?
Je skvělé, že tady něco takového vzniklo. Ukazují všem, že můžou něco dokázat, když mají motivaci a prostor, a dělají si to po svém. Doufám, že jim to nasazení vydrží, samozřejmě se musí připravit na problémy a postupný úpadek nadšení, ale snad vytrvají.
Zdroj:
Písecký světPřiložené dokumenty: