75% obyvatel České republiky žije ve městech a ani já nejsem výjimkou. Nemusím proto dlouze vysvětlovat, jaké je žít (občas spíše přežívat) v létě uprostřed zástavby a hektarů asfaltu. Vedro ve dne i v noci, nehybný vzduch a stín prakticky nikde. Nikdo snad nebude nesouhlasit, že je v tuto chvíli nejlepší odjet někam na venkov či do přírody, kde je prokazatelně chladněji.
Tento jev, kdy je v okolní krajině o 2-3°C méně než nad zastavěnou oblastí, si již vysloužil od klimatologů svůj vlastní odborný název: tepelný ostrov města, často používán pod zkratkou UHI (urban heat island). Za jeho vznikem stojí akumulace slunečního záření v uměle vytvořených plochách, které mají velkou tepelnou kapacitu, kvůli níž v noci vyzařují teplo zpátky do okolí a nedochází k žádoucímu nočnímu ochlazování. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o problém hlavně megalopolí a velkých metropolí, ale i v menších městech je tento problém aktuální.
Ke zmenšení UHI není třeba zvlášť velkých kroků. Jedním z nich je vpustit si do měst víc zeleně. Teplo rostliny odnímají hlavně výparem (jeden strom takto vydá denně až 400l vody). Proto je mi záhadou, proč se u nás ještě dnes nepoužívají na vhodných parkovištích zatravňovací dlaždice, které mají stejný efekt. Že by lobby firem na podpatky? Je mi také jasné, že si nemůžeme osázet katedrálu sv. Mikuláše trávou, ale u nových staveb mi přijdou tzv. zelené střechy jako zajímavá, leč málo známá možnost.
Vezmou radnice, architekti či projektanti někdy na vědomí, že městské špatně snesitelné klima v letních měsících nevzniká samo o sobě a začnou navrhovat města příjemná pro život v jakémkoli ročním období?
Lea Veselá, kandidátka do zastupitelstva v Českých Budějovicích
Přiložené dokumenty: