|
„Jmenuji se Jaroslav Hejl a rozhodl jsem se kandidovat do Senátu ve volbách , které se budou konat 15. a 16. října 2010.
Kandiduji proto, protože si myslím, že více názorů znamená i větší demokracii. „
|
| |
|
Pocházím z malé vesnice Květov u Milevska. V současnosti bydlím a pracuji již skoro 20 let ve Veselí nad Lužnicí. Je mi 50 let, jsem ženatý a máme dva dospělé syny.
Základní školu jsem absolvoval v Milevsku, pak ve Volyni střední průmyslovou školu stavební. Titul inženýra jsem získal na Stavební fakultě ČVUT Praha v roce 1985 v rozšířeném studiu na specializaci „Analýza nosných konstrukcí budov“.
Pak jsem pracoval do roku 1991 ve Stavoprojektu Hradec Králové. V tomto městě jsem pracoval také jako předseda Českého svazu ochránců přírody. V roce 1991 jsem se s rodinou přestěhoval do Veselí nad Lužnicí , kde jsem postupně pracoval ve firmě PAVUS, pak MABA Prefa a nyní soukromě podnikám v oblasti projektování staveb.
Jsem autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb a pro pozemní stavby. Tuto činnost vykonávám jako soukromý podnikatel, resp. jsem společníkem a jednatelem v projekční firmě s r.o. . Příležitostně spolupracuji s katedrou betonových konstrukcí Stavební fakulty ČVUT Praha.
Již dvě funkční období jsem členem zastupitelstva ve Veselí n/Luž. a zároveň zde pracuji jako předseda komisí pro výstavbu a ŽP a protipovodňové, jsem členem povodňové komise a komise pro posuzování veřejných zakázek města.
Osm let jsem členem KDU-ČSL a v současnosti jsem předsedou okresního výboru v Táboře a výboru místní organizace ve Veselí nad Lužnicí.
Pokud mi zbývá ještě trochu času, věnuji se i svým zálibám mezi něž patří turistika, kutilství, šachy a filatelistika. Zajímám si i ochranu přírody a krajiny .
|
Odpovědi na otázky redaktora deníku Právo :
Otázka:
1. Proč má dát občan v nadcházejících senátních volbách hlas, na rozdíl od zbývajících šesti kandidátů, právě vám? (max. 5 řádek)
Naše společnost se vždy vyznačovala pluralitními názory. KDU-ČSL není nyní zastoupena v parlamentě a tím ani ve vládě, ale v okolních státech (Rakousko, Německo) obdobné strany hrají stále velmi významnou roli. Proto si myslím, že naše strana má stále co říci i dnešní společnosti.
Otázka:
2. Čím konkrétně chcete svému volebnímu obvodu v příštích šesti letech, pokud uspějete, prospět? (max. 5 řádek)
Můj volební obvod byl v nedávné minulosti několikrát vystaven povodním. Mojí prioritou by bylo zajistit konečně účinnou protipovodňovou ochranu měst a obcí komplexem různých opatřeních – nejen protipovodňové hráze, ale i zvýšení retenční schopnosti krajiny. Rovněž tak i stavby dálnice D3 a železničního koridoru – chtěl bych se aktivně zajímat o to , zda jsou účelně vynakládány finanční prostředky a zda stejného efektu nelze dosáhnout za méně peněz.
Odpovědi na otázky redaktora Českého rozhlasu Tábor :
Otázka:
O severu Táborska se uvažuje jako o případném úložišti vyhořelého jaderného paliva. Měly by dotčené obce mít právo vetovat tyto plány?
Takováto otázka zavání trochu populismem. Řeknu-li ano, získám podporu některých občanů, kteří jsou proti úložišti. Ale ruku na srdce – pokud všechny obce řeknou ne , a třeba i v celé Evropě, co pak ? Zavřeme jaderné elektrárny ?! Možná pak titíž občané se budou bouřit, že se musí omezovat spotřeba elektrické energie nebo že se el. energie více vyrábí z hnědého uhlí či že mají za obcí na poli místo obilí a brambor fotovoltaickou elektrárnu.. Najít vhodnou lokalitu pro úložiště je velmi odborná záležitost. Nicméně zcela vyloučit obce z procesu rozhodování také nelze. Je nutné jednat, správně informovat o případných rizicích, resp. doložit obcím, jak je zajištěna bezpečnost občanů a ochrana životního prostředí. Pokud nebudou občané včas a řádně informováni, snadno se zvedla vlna odporu. K vyhořelému palivu ze současných jaderných elektráren je třeba přistupovat jako k palivu pro pokročilejší typ takovýchto elektráren, kdy reaktory ne příliš vzdálené budoucnosti dokážou lépe využívat energetického potenciálu jaderného paliva a toto vyhořelé palivo jistě ještě poslouží k výrobě další elektrické energie.
Otázka:
Vláda chce snížit objem státních a tím i evropských financí, které putují do kraje v rámci regionálního operačního programu. Jde podle vás o šetření na správném místě?
S omezováním objemu státních financí na podporu čerpání financí z regionálních operačních programů zásadně nesouhlasím. Leckterá obec, která musí mít do určitého roku postavenou čističku odpadních vod, nemá na spolufinancování potřebné prostředky a získat komerční půjčku od bank je také problém. A nebude-li splněna podmínka, že obce nad 2000 ekvivalentních obyvatel budou mít čističku odpadních vod , pak může být Česká republika pokutována. Ale nejde jen o čističky. Zejména v příštích letech, kdy hrozí, že bude nedostatek stavebních zakázek, by se mohlo podařit pouhým spolufinancováním, popř. předfinancováním zachránit řadu pracovních míst ve stavebnictví, nastartovat rozvoj regionů a obcí méně finančně zajištěných a vytvořit i lepší životní podmínky lidí. A to nemluvím o tom, že zachrání-li se pracovní místa, nevzroste tlak na růst mandatorních výdajů na podporu v nezaměstnanosti a omezí se i nárůst drobné kriminality. I ve středověku se v dobách nouze stavěly tzv. hladové zdi, jen proto aby lidé měli nějakou práci a byť nuzný, tak alespoň nějaký výdělek. Na druhou stranu je ovšem nutné zajistit, aby nebyly tyto prostředky zneužívány , ale aby byly vskutku efektivně a hospodárně vynaloženy a bez také korupce.
Za odpovědi děkuje Jan Kopřiva
Přiložené dokumenty: