Jižní Čechy - Marta Moravcová z Třeboně na Jindřichohradecku se těší, že se do města po tříleté pauze znovu vrátí denní provoz lékařské služby první pomoci.
„Je to jistota, že když budeme potřebovat nenadálé ošetření, nemusíme jet třeba na šití tržné rány až do hradecké nemocnice,“ řekla tato maminka tří malých dcer.
Třeboňský starosta Jan Váňa potvrdil, že město získalo na příští rok na provoz pohotovosti milionovou dotaci z krajského rozpočtu a shání k ní dalšího čtvrt milionu korun.
„Prvních pár měsíců nového roku zůstane ještě tato zdravotnická služba ve víkendovémrežimu v sídle záchranky. Až do doby, než seženeme lékaře a prostory, v nichž bude pohotovost provozovat město,“ naznačil. Třeboň však není jediné město, které může počítat s podporou hejtmanství na provoz pohotovosti. Krajští ekonomové pravidelně vyčleňují po milionové dotaci pro sedm měst, která tuto službu zřizují.
Až do letoška na tomto seznamu figurovala města Bechyně, Dačice, Milevsko, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Vacov a Veselí nad Lužnicí.

Jsou odkázaní na záchranku Vacov však v příštím roce o dotaci přijde, protože kvůli tragickému úmrtní lékaře Bohumíra Doula se tam pohotovost na začátku prázdnin rozpadla. A tak zatímco Třeboňští netají spokojenost, lidé z Vacova a okolí si pohoršili.
„Dnes jsme odkázáni na záchranku v 18 kilometrů vzdáleném Vimperku a nemocnici ve dvojnásobně dalekých Prachaticích. A protože sídlíme v rekreační oblasti, usilujeme intenzivně o vlastní výjezdové středisko záchranky,“ posteskl si zase volyňský starosta Miroslav Roučka.
Podmínkou je však vlastní zázemí pro záchranku – pokud se radním podaří získat evropskou dotaci na přestavbu tamního zdravotního střediska, mohla by stavba za osm až deset milionů korun začít příští rok.
Současný systém lékařských služeb první pomoci v jižních Čechách je pro vnějšího pozorovatele těžko luštitelným rébusem. V regionu funguje celkem dvaadvacet stanovišť pohotovosti – polovinu z nich provozuje zdravotnická záchranná služba, dalších sedm spravují města.
Zbývající čtyři pohotovosti fungují při dvou jihočeských nemocnicích. Pod krumlovskou nemocnici spadá nejen okresní město, ale i Kaplice a Horní Planá. Další pohotovost sídlí v hradecké nemocnici. Podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marka Slabého je pohotovost fungující v nemocnici pro pacienta ideální. „Podle našich zkušeností stejně přechází velké procento našich pacientů z pohotovosti kvůli následným vyšetřením do nemocnice. Podobný systém pohotovostí ve všech okresních nemocnicích už zavedli například v Královehradeckém kraji či na Vysočině,“ popsal Slabý.
O další stanoviště pohotovosti by se pak mělo podle ředitele záchranky postarat hejtmanství s městy. „Nynější stav je daný historicky, kraj ho neměnil. Pohotovost je potřebná, ale podle zákona zatím neexistuje. Čekáme na jasná pravidla od zákonodárců,“ řekl vicehejtman pro zdravotnictví Vladimír Pavelka.

***

* Pohotovost v kraji V Jihočeském kraji mohou lidé žádat ošetření celkem na 22 stanovištích lékařské služby první pomoci. Jedenáct z nich provozuje zdravotnická záchranná služba, dalších sedm mají na starosti městské úřady a čtyři fungují v režii dvou okresních nemocnic. Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Mladá fronta DNES 18.12.2007 rubrika: Jižní Čechy strana: 2 autor: LUDMILA MLSOVÁ