Rádi bychom se podělili o názor. Nemůžeme mluvit za všechny a jistě se najdou tací, kteří situaci vidí odlišně. Ale pěkně od začátku. Po obecném úvodu představili pozvaní hosté kromě samotného návrhu pro srovnání i proměny historických center jiných měst, kde řešili obdobné situace. Hovořili Milan Košař, urbanista, předseda pracovní skupiny pro urbanismus České komory architektů, Libor Honzárek, místostarosta Havlíčkova Brodu a předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Miroslav Cikán představil kromě vítězného návrhu revitalizace centra Písku také situaci v Jihlavě. Myslíme si, že to bylo potřebné, byť pro část publika netrpělivě čekajícího na diskuzi poněkud zdlouhavé. Naprostá většina posluchačů však vydržela a debata konečně začala.
 
Nejdříve několik postřehů z Vysočiny. Méně parkovacích míst v centru Havlíčkova Brodu odradilo jednu přítomnou dámu od obchodních schůzek ve městě. Na druhou stranu ale Havlíčkobrodští začali bez ohledu na úbytek parkování i stínu po pokácených stromech trávit více času přímo na hlavním historickém náměstí. Místní obchodníci přiznali, že tržby klesly pouze krátkodobě v rámci rekonstrukčních prací, dlouhodobě se však nezměnily, spíše naopak. Hodnota nemovitostí v kvalitním městském prostředí narůstá.
 
Nejčastěji kladené otázky k píseckému projektu se podle očekávání týkaly také kapacity parkování. Za ekonomicky zcela nevýhodné uvedli pozvaní hosté parkování podzemní. Náklady ve stovkách milionů korun jsou totiž násobně vyšší než u povrchového parkování. Pozvaní odborníci dále uvedli, že kromě počtu stání pro automobily je potřeba se soustředit i na kvalitu místa. Písek má být městem nejen pro řidiče, ale také pro chodce, cyklisty, místní obyvatele, turisty a samozřejmě pro živnostníky. A ti přicházejí o své zákazníky především díky diskontním prodejnám na okrajích měst, kde rozhodují cenové akce a slevy.
 
Argument některých účastníků, že lidé do obchodu či kavárny nepůjdou, protože parkují o 20, 50 nebo 100 metrů dále, chápeme, ale současně se domníváme, že je potřeba hledat řešení i pro ty obyvatele, kteří autem do města nejezdí. Podaří-li se vybudovat další parkovací místa nejlépe v blízkém parkovacím domě a vrátit do centra promyšlenou veřejnou dopravu, která přiveze více lidí než osobní automobily, půjde o rozumný kompromis pro všechny.
 
Zkušenosti z Havlíčkova Brodu ukázaly, že náměstí velmi ožilo právě po zavedení pravidelné autobusové linky přímo do centra města. V diskuzi byly rovněž podle našeho názoru dobře okomentovány navrhované úpravy zeleně – úbytek trávníku kompenzuje rozšíření pobytových zón a ostrůvky se vzrostlými stromy rozdělující souvislé linie zaparkovaných aut, které vidíme dnes. Zaujal nás nápad jednoho z diskutujících, a to obnovit před novou městskou knihovnou studnu, která nedaleko morového sloupu v minulosti už byla. Na návrhu pana architekta Cikána si ceníme práce s pohledy a průhledy na dominanty a fasády historických domů otevírající veřejnosti nové pohledy na části města. Málo se zmiňuje promyšlená a citlivá práce autora s veřejným osvětlením.
 
Možná si to mnozí z nás neuvědomují, ale kvalita veřejného prostoru utváří a dotváří atmosféru místa. Jsme přesvědčeni, a diskuze ve Sladovně to potvrdila, že návrh vzešlý z architektonické soutěže je promyšlený a může přinést do našeho města mnoho pozitivního. Rádi bychom poděkovali hostům a všem účastníkům, kteří přispěli ke kulturní úrovni tohoto setkání.