Lokální skupina sdružuje lidi, kteří kromě nějakého emocionálního (pozitivního či snad i negativního) vztahu k našemu městu mají společné i to, že na rozdíl od anonymních internetových fór se můžou kdykoliv potkat osobně na ulici, na zastávce, u doktora, v obchodě, na plavečáku, zkrátka kdekoliv. Lidé, kteří společně sdílí veřejný prostor ve městě by přece měli mít zájem mezi sebou vést diskusi o tom, jak by jejich město mělo vypadat, co si zde přejí či nepřejí vybudovat, změnit nebo zachovat. Můžou sdílet zkušenosti a hodnotit, jak se jim ve Strakonicích žije, co tu funguje a co ne a co lze udělat pro to, aby se tu něco zlepšilo. Rozhodování o podobných tématech se už od dob starého Řecka říká POLITIKA.
Ne, nehodlám zde rozvíjet filozofické úvahy ve stylu antických myslitelů o významu obce. Pouze si dovolím podotknout, že obec je skutečně fungujícím společenstvím lidí, pokud tito společně sdílí nějaké hodnoty, na kterých svůj společný život v obci zakládají. Mezi takové hodnoty patří například místní patriotismus a snaha zušlechťovat svojí obec jako vhodné místo pro život.
Vzletné úvahy tohoto typu však blednou v kontrastu s poměry, jaké dlouhodobě ve Strakonicích představuje místní politická scéna. Výstupy v duchu ostré osobní konfrontace, kde jedni tvrdí černé a druzí bílé, kde jakékoliv věcné téma je nahlíženo prizmatem „qui bono“ a podle toho taky hodnoceno a jakákoliv snaha debatu umravnit a udržet ve věcné poloze znamená vystavení se riziku, že jedna vás začne označovat za „kolaboranta“ s tou druhou, nemohou dlouhodobě nikoho zaujmout. Jestliže se strakonická „politika“ tohoto stylu posléze přenesla i do místní facebookové skupiny a pozorovatelé začali být častováni sděleními, jejichž cílem bylo ukázat, kdo je větší darebák, není se čemu divit, že se začali přiklánět k variantě takovou „politiku“ ze skupiny vykázat…
Jeden komentátor nedávno napsal, že „slušnost není politický program“. To nepochybně není. Věcná debata a respekt k sobě navzájem je však podmínkou naplnění konkrétního politického programu. Ve skupině Strakoňáci, jakož i všude jinde, kde se vzájemně potkáváme, bychom se snad měli bavit o tom, proč jsme hrdí, že jsme ze Strakonic a jak se zasadit o to, aby bylo stále na co. Nebo snad nejsme a ani být nechceme?
Pokud se politika stává synonymem osobních konfliktů, nevraživosti a vzájemného ostouzení,  nezbývá nic jiného, než konstruktivně řešit jenom co kdo dnes vaří, který lékař o víkendu ordinuje a že někdo našel ztracené klíče. Jsou to nepochybně v našem všedním životě důležité věci, ale dlouhodobě šťastnými nás nečiní. Politika ano, pokud je ovšem založená na hodnotách a morálních principech. Pokud s ní nejsme spokojeni, usilujme o to, aby se tak dělo. Politika tu totiž bude vždy, jde jen o to, kdo jí bude dělat a jak.
 
 
PhDr. Vladimír Hanáček
lídr KDU-ČSL ve Strakonicích