Ačkoli Zuzana Roithová převzala nemocnice v dobré finanční kondici, hledá další rezervy. Sama si navrhla změnu smlouvy, kde je snížení platu o 30 tisíc na 150 tisíc korun.
„Prvním krokem bylo snížení odměn manažerům. Celková úspora dosáhne ročně 24,5 milionu korun, což je zhruba 40 procent nákladů na odměny,“ říká předsedkyně představenstva Jihočeských nemocnic.
 
Jak jste toho dosáhli?

Rada Jihočeského kraje schválila návrh na snížení platů a jejich omezení při souběhu funkcí i snížení počtu členů představenstev. Také nebudou vypláceny mimořádné odměny pro  všechny statutární zástupce nemocnic jako dříve.
 
Prozradíte, jaký máte vy plat v čele holdingu?

Já to netajím. Přála jsem si, aby můj plat nebyl vyšší, než mají předsedové představenstev srovnatelných zdravotnických akciových společností v Česku. Proto jsem navrhla změnu smlouvy, kde je snížení o 30 tisíc na dnešních 150 tisíc měsíčně. Díky uspořeným penězům budu moci letos zavést nově metodu benchmarking klinických dat, tedy monitorování kontroly zdravotní péče v jednotlivých nemocnicích, kterou používají fakultní nemocnice.
 
Našli jste i další oblasti, kde by šlo ušetřit?

Snažíme se vyjednat od zdravotních pojišťoven miliony za neproplácenou ambulantní péči i hospitalizace. Kvůli tomu, že v kraji není dostatečně dostupná ambulantní péče, přicházejí pacienti rovnou do nemocnice. S tím je spojená vysoká nadprodukce ambulantních výkonů, které už nehradí zdravotní pojišťovny. Jde o 92,6 milionu korun, které nebyly proplaceny. Podobné je to i při hospitalizacích, kde pojišťovny neuhradily 54 milionů. Týká se to všech oborů.
 
Odhalil holding další ztráty?

Vážným problémem je velký rozdíl mezi platbami od zaměstnaneckých pojišťoven vůči VZP. Loňská ztráta jihočeských nemocnic za péči poskytnutou pacientům zaměstnaneckých pojišťoven je 152 milionů korun. Letos se ten rozdíl malinko sníží, protože došlo k navýšení povinné minimální sazby za péči v jednotlivých nemocnicích. Ale přesto například za stejnou operaci žlučníku se liší úhrada až o tisíc korun i mezi okresními nemocnicemi. Navíc je tu neodůvodněně velký rozdíl mezi fakultními, krajskými a okresními nemocnicemi.
 
Dá se s tím něco dělat?

Jednám s řediteli menších pojišťoven. Výsledek je neuspokojivý, já se s tím ale nehodlám smířit. Nemůžeme říkat pacientům, když přijdou do nemocnice, že by se měli přihlásit k jiné pojišťovně, která platí za jejich péči více. Nicméně povědomí o tom, že pacienti, kteří přicházejí ze zaměstnaneckých pojišťoven, pomáhají vytvářet finanční ztrátu svým nemocnicím by se k nim dostat přece jen měla.
 
Zavádíte nějakou novinku?

Po dohodě s krajem, který je zřizovatelem nemocnic, zavádím letos krajské koordinátory pro jednotlivé obory. Už máme koordinátora pro neurologii, rehabilitaci, traumatologii a chirurgii. Většinou tuto neformální neplacenou funkci přebírají primáři nad rámec svých povinností a společně připravujeme nové metodiky a postupy s cílem zkvalitnit a lépe zorganizovat zdravotní péči pro obyvatele jižních Čech.
 
Máte přehled, jak si jednotlivé nemocnice vedou?

Všechny jsem si důkladně prošla a zajímalo mě, v čem vynikají. Jsou tu obory, které jsou na velmi vysoké úrovni tak, jak je známe z fakultních nemocnic, a to i v okresních nemocnicích. A to, co mě hřeje u srdce, je vzájemná úcta, kterou mají mezi sebou. Že tu sice vládne určitá konkurence, ale na druhou stranu velmi korektní vztahy mezi těmi specialisty.
 
Jak jste spokojena s platy lékařů v krajských nemocnicích?

Potěšilo mě, že ve všech nemocnicích došlo v posledních pěti letech k nárůstu mezd o třicet procent. To je i republikový unikát. Z tohoto pohledu považuji startovní čáru v jihočeských nemocnicích za velice dobrou, ale nemůžu se s ní spokojit.
 
Dostanou letos přidáno deset procent zdravotníci ve všech nemocnicích?

Zatím nejsou uzavřena všechna kolektivní vyjednávání, ale navyšování platů bude od šesti do deseti procent. Úhradová vyhláška nepřináší dostatek peněz pro všechny nemocnice jednak z historických důvodů, jednak je tu problém s nízkými úhradami zaměstnaneckých pojišťoven. Pro jednotlivé nemocnice jsou to řádově miliony, pro velkou nemocnici desítky milionů a navíc tu nejsou srovnatelné mzdové předpisy.
 
Co si pod tím máme představit?

Mluvit o procentech není přesné, managementy i odbory navrhly bavit se objemu peněz, které přijdou do nemocnice jako navýšení na mzdy a o přerozdělení peněz pro jednotlivé kategorie zaměstnanců. Pokud nějaká nemocnice přidá sedm procent, neznamená to automaticky, že její personál dostane méně než v jiné. K jakému nárůstu skutečně došlo a v kterých kategoriích v jednotlivých nemocnicích, budeme vidět spíše až koncem roku.
 
Víte, kolik lékařů ve zdejších nemocnicích chybí?


Ředitelé mají určitý problém s lékaři, ale větší problém je dnes spíš získat náhradu za specialisty, kteří budou odcházet do důchodu. Mrzí mě například situace, kdy z jedné nemocnice odešel endokrinolog do privátu, pojišťovna nasmlouvala v privátu nové výkony, ale nemocnice o tyto výkony přišla a už nebude mít ani šanci nového specialistu na toto místo získat. Pokud jde o mladé lékaře, není tu situace horší než v jiných krajích. Nově spolupracujeme s 3. lékařskou fakultou Karlovy Univerzity, abychom získali lékaře z Prahy do jižních Čech se zřetelem, že máme v nemocnicích velmi moderní vybavení a naše platy jsou vyšší než v Praze.

Není vůči menším nemocnicím nefér, když nejbohatší budějovická láká doktory na náborový příspěvek 350 tisíc korun?

Budějovická nemocnice to zveřejnila a bylo to projednáno na poradě ředitelů. Nebyla to žádná kudla do zad ostatním nemocnicím. Příspěvek je směrován na absolventy a noví lékaři odjinud už přišli. Navíc budějovická nemocnice pomáhá se službami lékařů v některých okresních nemocnicích, aby tam bylo možné udržet nepřetržitý provoz. Protože to je opravdu klíčové. A tak, jak jsme svědky toho, že v řadě krajů se zavírají oddělení, v našich nemocnicích jsme k tomu nikde nepřistoupili. Všude se to daří řešit a musím říct, že si velmi vážím profesionální práce manažerů, protože někdy je to opravdu velký problém.
 
Co považujete za nejsilnější stránku nemocnic?

Dobrou finanční kondici i vysokou úroveň jednak specializované péče v Budějovicích, ale i péče v okresních nemocnicích. Za silnou stránku považuji také vysokou úroveň managementu jednotlivých nemocnic, které se snaží maximálně zpříjemnit prostředí pro pacienty. Byla jsem překvapená kvalitním vybavením nemocnic a velkou čistotou, a to i na lůžkách, kde je poskytovaná ošetřovatelská péče ležícím pacientům. Prošla jsem mnoho nemocnic v jiných zemích a musím říct, že ta úroveň je srovnatelná s Rakouskem, Německem, Belgií, Británií.
 
Jaká je jejich největší slabina?

Problémem je zajišťování nepřetržitého provozu služeb ve všech nemocnicích a dostupnost specializované následné péče. Potřebujeme mnohem více lůžek pro následnou péči i pro specializovanou následnou péči. V kraji chybí následná rehabilitační péče a čekací doby například do Kladrub jsou tři nebo i více měsíců pro pacienty, kteří tu péči potřebují neodkladně.
 
Vzdala byste se malých porodnic v regionu?

Obecně platí, že čím víc porodů, tím je předpoklad vyšší kvality a méně komplikací. Neplatí to ovšem jednoznačně, protože záleží na týmu, na kvalitě lékařů, která tam je historicky. Nevidím důvod, proč by některá z jihočeských porodnic měla být zrušena a být tak omezena dostupnost kvalitní zdravotní péče. Otázkou je ale ekonomika provozu. Je to k debatě, ale není možné ji řešit od zeleného stolu jen na základě doporučení, že porodnice musí mít aspoň 600 novorozenců ročně.
 
Autor: Ludmila Mlsová
 
Zdroj: idnes.cz