Co považujete za největší problém českého zdravotnictví, který je nutno v roce 2019 přednostně řešit?
 
Mnoho let se hovoří o nutnosti změnit systém dlouhodobé péče na sociálně-zdravotním pomezí. Mezitím tlak na umístění člověka, lhostejno, zda v LDN, či v domovech seniorů, narůstá.
Už se těším na ekonomickou krizi. Totiž že nebude na zbytečné plýtvání, že se znovu zavede spoluúčast pacienta za hospitalizaci (která před pár lety fungovala, omezila nadužívání péče a společnost si na to kupodivu rychle zvykla).
Dokonce bych část domovů pro seniory a LDN zrušil. Proč? Značná část obyvatel domovů důchodců či pacientů LDN do těchto zařízení vůbec nepatří. Spousta dospělých dětí se docela obyčejně nechce starat o své rodiče. Existuje mnoho těch, kteří se ani nepokusili o rodiče starat, a rovnou je směřují do domovů pro seniory či na LDN.
Občanský zákoník v § 915 ukládá povinnost dětem zabezpečit své rodiče. Táží se úřady žadatelů o umístění v DS nejdříve na to, zda rodiny vyčerpaly veškeré možnosti poskytnout seniorovi péči doma? Táží se obdobně v LDN na totéž? Vymáhají po dětech naplnění zákonné povinnosti (když už tu mravní vytěsnily) před tím, než vyhoví umístění seniora v zařízení?
Není úkolem státu suplovat rodinu. Naopak, jeho úkolem je motivovat rodiny, aby se jejich členové o sebe vzájemně starali. Společnost, kdy členové její nejdůležitější části – rodiny – odmítají mezigenerační soudržnost a vzájemnou pomoc, je odsouzena k záhubě. Ekonomika docela obyčejně nemá kapacity na to, aby se starala o velkou část seniorů a polymorbidních chroniků v ústavních zařízeních.
Lidé, kteří odloží své nejbližší, se ochuzují a poškozují vlastní budoucnost. Pokud se totiž dokážeme o své rodiče postarat, vrátíme jim aspoň část péče a oběti, kterou věnovali oni nám. Navíc tím zvyšujeme i svoji vlastní naději na to, že ve stáří a umírání jednou nebudeme sami, že budeme obklopeni láskou a péčí nejbližších, v prostředí, které mám nejraději – doma. Tehdy, uvidí-li naše děti, jak jsme se postarali my o své rodiče, jejich prarodiče.
Je to levnější pro systém, psychosociálně vhodnější pro pečující i opečovávané, spravedlivé, obohacující lidské vztahy. Tak to aspoň zkusme.
 
Rozhovor vyšel v periodiku Medical Tribune. Dostupný zde.