Jste již šestým rokem ředitelem zdravotně-sociálního střediska Diakonie Blanka v Písku. Co je z Vašeho pohledu největším současným problémem v poskytování zdravotně-sociálních služeb?

Z mého pohledu je to nesoulad v rovině poskytování zdravotních a sociálních služeb na jednom místě. Nejen zdroje financování jsou různé, na jedné straně úhrady zdravotních pojišťoven a na straně druhé platby klientů a dotace na sociální činnost, ale zejména pohled na vlastní poskytování služeb je jiný z pozice ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven a jiný z pozice ministerstva práce a sociálních věcí. Celá tato problematika znesnadňuje pozici poskytovatelům zdravotně-sociálních služeb a uvádí je do nejistoty.

Kandidujete do krajského zastupitelstva na osmé pozici za KDU-ČSL. Čemu byste se chtěl v krajském zastupitelstvu konkrétně věnovat a co případně konkrétně prosadit?

Jihočeský kraj je tradičně zemědělskou oblastí. Rozvoj průmyslu sice přináší rychle pracovní místa, ne však stabilitu. Mou snahou je věnovat se podpoře udržení činnosti drobných zemědělců, ale i řemeslníků či spolků, které mají na místních úrovních bohatou tradici. Podporou výroby a zpracování místních potravin a umožněním rozvoje drobného podnikání a spolkové činnosti je možno vrátit život na jihočeský venkov. Domnívám se, že nepotřebujeme BIO potraviny, ale kvalitní domácí jihočeské potraviny a návrat ke zdravým kořenům.

Vzhledem k Vašemu zemědělskému vzdělání, co Vás přivedlo do zdravotně-sociální branže?

Zemědělství jsem studoval již na střední škole a následně v něm pokračoval školou vysokou v Českých Budějovicích. Ač se to nezdá, zemědělství je podle mě jakýmsi všeobecným praktickým základem. Kromě samotného zemědělství se zabývá obrovskou škálou oborů od biologie, chemie, fyziky, matematiky a statistiky, genetiky přes účetnictví, techniku, ekologii, etologii, lékařství (tedy to zvířecí) až po meteorologii, geodezii i psychologii a mnohé další. Vědomosti a dovednosti jsou však jedna věc, druhou věcí je srdce, kterého je pro sociální práci zapotřebí. To jsem v sobě objevil na civilní službě a následně ve svém prvním zaměstnání právě ve středisku Diakonie ČCE v Písku jako pečovatel. S přestávkou cca 5 let na Městském úřadu v Protivíně na odboru správy majetku se práci v sociální oblasti věnuji od roku 1997.

A na závěr odhlédněme od politiky, jaké jsou Vaše koníčky a co děláte ve volném čase, když se nevěnujete správě města?

Mým koníčkem je hudba, cyklistika, fotografování, výlety do přírody a co dělám ve volném čase, věnuji se své rodině, manželce a čtyřem krásným synům. Úmyslně odděluji rodinu od koníčků, protože se domnívám, že rodina nemůže být koníčkem, ale má být základem.