Zatímco jeden z vás je starostou už 5. volební období, ten druhý se stal po volbách starostou nově. Jak k tomu došlo?
Václav Vozábal ml.: Nekandidoval jsem s úmyslem být starostou, u mého táty jsem názorně viděl, jak náročná to je práce, že se prakticky nezastavíte. V naší obci jsem vlastně naplavenina. Působil jsem jako učitel a do Klučenic jsem se přistěhoval teprve před 6 lety. I přes to jsem dostal možnost kandidovat do zastupitelstva. Lidi mě ve volbách nečekaně vykřížkovali a stal jsem se zastupitelem. No a když několik zasloužilejších zastupitelů s více hlasy z různých důvodů nemělo zájem starostovat, vyšlo to na mě.
Syn o starostování, jak sám říkal, extra nestál. Doporučoval jste synovi, aby do toho na rozdíl od jiných šel?
Václav Vozábal st.: V malé obce je pravidlo, že kdo vyhraje volby, tak bere všechno, když to neodmítne. Takové rozhodnutí musí být jeho vlastní, je to časově velmi náročná profese, mnohdy na úkor rodiny.
Václav Vozábal ml.: Jeden kamarád mi po volbách řekl: ,,Učitelem můžeš být vždycky, ale pokud se jednou za 5 nebo 10 let rozhodneš stát starostou, tak už tě lidi znovu zvolit nemusí. Je to příležitost získat velké zkušenosti, která se nemusí opakovat.“ Tak jsem do toho šel a nelituji. Za ten půlrok jsem se naučil mnoho věcí a získal zkušenosti z různých oborů.
Na čem jste postavili svou volební kampaň? Na malé obci je to počítám spíše o předchozí práci a vaší známosti mezi lidmi.
Václav Vozábal ml.: Volební kampaně na vesnice nepatří. Osobně jsem si z voleb dělal tak trochu legraci a den před volbami zveřejnil billboardy s hesly jako „Nikdo pro vás neudělá tolik, kolik já vám mohu slíbit“ nebo „Už dnes se budeme mít lépe než zítra.“ Ve volbách mi možná trochu pomohlo povolání učitele na místní základní škole, případně hraní na varhany v našem kostele. Ve výsledku nejsem schopen odhadnout kdo mě mohl volit, bylo to pro mě i pro mnoho občanů velké překvapení, jelikož jsem byl před volbami poměrně neznámý obyvatel obce. Kandidoval jsem s tím, že bych se rád stal členem zastupitelstva, ale že bych měl šanci stát se starostou mě popravdě ani nenapadlo.
Václav Vozábal st.: V menších obcích vyhrávají osobnosti. Když lidi volí mě a kolegy, říkají, že volí Vencovu stranu nebo v případě druhé kandidátky Vláďovu stranu, žádný „stranický klíč“. Předvolební kampaň neděláme. Pokud jsou nebo nejsou občané s prací spokojeni, vyjádří se podle toho ve volbách. Syna jsem od starostování neodrazoval, bude mít o jednu zkušenost víc.
Zeptám se ještě tady mladého starosty. Ve funkci jste něco přes půl roku. Co vás starostování potěšilo a co naopak?
Václav Vozábal ml.: Já jsem byl vždy extrémně dochvilný člověk. Ale od té doby, co jsem starosta nestíhám, prodlužují se mi schůzky, objevují se nečekané problémy. Ta časová náročnost je obrovská, je to hodně stresové. Zejména ze začátku, to jsem chodil domů třeba o půlnoci nebo i později. Musel jsem se naučit všechno, protože jsme malá obec prakticky bez aparátu. Starosta na malé obci musí být tak trochu právník, ekonom, stavbyvedoucí, vyjednavač, krotitel divé zvěře, musí rozumět údržbě a tak nějak všemu. Pozitivní na tom je, že za těch pár měsíců jsem se opravdu hodně naučil, což se mi v životě opravdu neztratí. Baví mě poznávání nových lidí, jednání s nimi, někdy je to jednodušší než s žáky :-)
Teď k vašim obcím, k Hracholuskám a Klučenicím. Když se podíváme trochu zpět, co se vám nejvíce podařilo, v čem nejvíce jste obce posunuli dopředu?
Václav Vozábal st.: Obec jsem před 17 lety přebíral v celkem nedobrém stavu. Když se ohlédnu zpět za to období, kdy stojím v čele obce, tak se nám třeba povedlo kompletně rekonstruovat vodovod a kanalizaci ve všech našich místních částech. Dále jsme zrekonstruovali obecní objekty, do kterých se dříve léta neinvestovalo – kulturní domy, obecní úřad, nebo náš víceúčelový dům, ve Vrbicích, který slouží jako hasičská zbrojnice se zázemím a společenskou místností. Provedli jsme i první etapu rekonstrukce čističky odpadních vod. Provozujeme a rozvíjíme i knihovnu, máme mateřskou školu, která je spádová rovněž pro okolní obce, máme i několik obecních bytů.
Václav Vozábal ml.: Otec toho má za sebou pochopitelně mnohem více, já jsem vlastně stále na začátku. Snažíme se k nám do obce přilákat mladé rodiny s dětmi. Teď právě realizujeme zasíťování 13 parcel pro rodinné domy, na další parcele plánujeme v budoucnu postavit bytový dům s obecními byty. Parcely jsme už prodali, byly hned pryč a už řešíme odkup dalších pozemků, kde to chceme zopakovat. Obci se tyto investice vyplatí. Máme totiž devítiletou základní školu, která je aktuálně poloprázdná, musíme ji naplnit, abychom jí jako obec nemuseli tolik dotovat. Snažíme se nyní také více starat o obecní lesy. Lidem nabízíme dřevo z obecních lesů prostřednictví samovýroby. Co můžeme, to štěpkujeme. Štěpku využíváme na vytápění základní školy.
A plány do budoucna? Na čem právě pracujete?
Václav Vozábal ml.: Naše obec leží hned u Orlické přehrady. Nacházíme se v rekreační oblasti. Hodně nemovitostí u nás slouží k sezónní rekreaci, jsou tedy přes rok prázdné, ale během sezóny se počet lidí u nás prakticky téměř zdvojnásobí. Chceme proto zvýšit podíl
stálých obyvatel. Nějaké výsledky už máme. Zatímco školu máme poloprázdnou, mateřská škola je už zaplněná, takže intenzivně řešíme rozšíření kapacit, zřejmě to uděláme formou kontejnerové třídy. Teď jsme začali budovat víceúčelové sportovní hřiště pro základní školu – na malou kopanou, tenis, basketbal, nohejbal, volejbal i atletiku (doskočiště). Plánujeme revitalizovat rybník v Plané a s využitím dotací plánujeme také umístění fotovoltaik na naši čističku odpadních vod a na školu. Umožní nám to udržet cenu vody pro lidi na aktuální úrovni. Během volebního období bychom rádi obnovili autobusové zastávky a umístili k nim veřejné osvětlení na solární panely. Ještě bych zmínil, že plánujeme během 4 let opravit všech 8 kapliček v naší obci. První rekonstrukci kapličky již máme za sebou a v následujících dnech začneme s opravou druhé kapličky v obci Planá u Klučenic.
Václav Vozábal st.: Hodně se nám toho už povedlo, ale přeci jen bych chtěl ještě nějaké věci dotáhnout. Jde o rekonstrukci čističky odpadních vod a chceme kompletně opravit také naši školku i obecní úřad. Jinak nás dlouhodobě trápí jedna věc, je to taková hlava 22, čili zacyklený problém a zatím marně hledám meč, kterým bych ten gordický uzel rozetnul. Rozvoj naší obce výrazně limituje charakter okolních pozemků, které jsou označeny jako bonitní třída I a II, čili nejkvalitnější půda, na které lze stavět jen ve veřejném zájmu. Na pozemky s nižšími bonitními třídami se ale zase obyvatelé stěhovat nechtějí, protože tam není dostupná vodohospodářská infrastruktura a místní komunikace. Kdyby ty pozemky vlastnila obec, tak bychom to věřím dokázali vyřešit. Ale vykoupit pozemky v době, kdy ochrana ZPF má přednost před vším, by byla velmi riziková investice. Je to škoda, protože zájem stavět u nás by byl.
Jaké ještě problémy řešíte a v čem by vám třeba stát mohl pomoci?
Václav Vozábal ml.: Obrovské téma je byrokracie. Náročné jsou všelijaké dotazníky a vyplňování dle mého nesmyslných tabulek, ale pochybuji, že dojde ke zlepšení. Dlouholetí starostové vidí, že toho každým rokem vyplňují více a více… Přitom v médiích vláda slibuje, že toho bude méně a méně… Bavili jsme se s okolními starosty, že by stálo za to spočítat, kolik peněz stojí, než dojde dotace od státu obci, kolik je mezičlánků, kolik se na tom živí lidí. Napadá mě, proč třeba existují dotace na silnice, když přeci každá obec potřebuje opravovat silnice. Zda by nebylo jednodušší zrušit všechny ty mezičlánky, které živíme a ušetřené peníze rozdělit přímo obcím. Jsem začínající starosta a nerozumím tolik územnímu plánování, ale je opravdu v tento čas nutné aktualizovat územní plán do jednotného standartu? Opravdu teď nemáme nic důležitějšího na práci? A když už máme potřebu šetřit na dotacích, tak proč v tyto
časy přicházíme s tímto? Teď musí všichni aktualizovat územní plán, i když je v podstatě nový. Hlavně, že dotace na víceúčelová hřiště či zasíťování obecních pozemků ministerstvo dosud nevypsalo. Stát by však také měl více bojovat za mladé rodiny, např. obnovit program Vlastní bydlení od SFPI, bojovat proti tlaku ze strany bank a zlepšovat podmínky, tak aby měli mladé rodiny větší šanci dosáhnout na vlastní bydlení. Předběžně chválím myšlenku chystaného programu Ministerstva pro životní prostředí Oprav dům po babičce, zatím to zní jako zajímavý nápad, který by mohl pomoci i naší obci. Uvidíme však jaká bude realita.
Václav Vozábal st.: Já tomu říkám cirkus s dotacemi, některé jsou potřeba, ale chtělo by to výrazně zjednodušit a zefektivnit. Žádat každý rok o něco a být 635. náhradník?? Kdo něco takového vymýšlí? Nyní jsou to dotace např. na „soláry“, které nám nikdo nepřipojí k síti. Tam, kde by existovalo využití např. u ČOV, tak mohou být pouze na střeše, která má 3x5 metrů, takže také nereálné. Mám dlouholeté zkušenosti ze zemědělství, kde se dotace měnily prakticky z roku na rok.
Co třeba říkáte návrhům na to, aby Česko ušetřilo sloučením menších obcí?
Václav Vozábal ml.: Nevidím tu úsporu, nechal bych to na dobrovolnosti. My jako obec máme necelých 500 obyvatel, ale máme 7 místních částí na ploše 26 km². Nevěřím, že by se ušetřilo. Pokud bychom se v našem případě spojili s dalšími dvěma obcemi, vznikla by z toho obec o cca 1800 obyvatelích, 20 místních částí a katastrem o ploše 78 km2. Kde přesně by se ušetřilo? Stále by toto zvládal jeden starosta nebo by k němu museli být dva uvolnění místostarostové a radní? Stále by to zvládala jedna účetní nebo by už byl nutný i tajemník, podatelna či další administrativní pracovník? Jsem si téměř jist, že na mzdových prostředcích by se v našem případě neušetřila ani koruna, spíše naopak. O technice či nemovitostech nemluvě. Doufám, že o tomto nebude od stolu rozhodovat někdo, kdo na vesnici nikdy nebyl. Proč se musí vše řešit plošně? Proč to neudělat individuálně nebo formou obecního referenda, obce co se budou chtít spojit, ať se spojí.
Václav Vozábal st.: Tak určitě by bylo dobré vědět, který „zkušený politik“ např. dlouholetý starosta takové věci vymýšlí. Jak to má spočítané, jaký má být přínos. Osobně znám starosty obcí např. i se 45 obyvateli (Lužice u Netolic, Olšovice apod.) a nikdy jsem neslyšel, že by měli potřebu se s někým slučovat, a to z žádných ani finančních důvodů. Jsou to lidé, kteří to dělají jako neuvolnění za pár korun. Přesto se najdou politici, kteří chtějí řešit problémy, které neexistují, kteří chtějí „pomáhat“ obcím jejichž fungování neznají a ani si to nedokáží představit. Z mé pozice to nemá cenu komentovat. Sloučení s jinými obcemi jen na základě obecního referenda, pokud taková potřeba vznikne.
Konzultujete spolu něco občas? Otec je zkušený starosta, vy zase do toho můžete vnášet nové myšlenky.
Václav Vozábal ml.: Hlavně ze začátku jsem se snažil
s tátou radit, například jak vyřídit různé žádosti, zvládnout kontroly, výběrová řízení, nebo jsme si říkali reference na firmy. Inspiroval jsem se od něj i u projektu, který by se mi v budoucnu líbil i u nás – vybudovat síť laviček se stříškou na turistických trasách u nás. Ale nechci tátu příliš nezatěžovat, sám toho má hodně a já se snažím rychle učit. On se třeba teď inspiroval i u nás. Potřebovali jsme pořídit pro obec auto, tak jsme oslovili státní složky a získali několik ojetých aut od ČOI a celníků. Aktuálně například diskutujeme o dotacích na fotovoltaiku.
Jak byste představili vaše obce? Na co byste pozvali třeba návštěvníky, kteří u vás dosud nebyli?
Václav Vozábal st.: I když jsme taková pahorkatina, máme hustou síť „cyklostezek“, blízko je velká rybníkářská oblast, u nás je zkrátka krásně. Hracholusky pořádají ale i dost větších i menších akcí a aktivit pro lidi. Na jaře a na podzim kulturní setkání, s vystoupeními našich dětí a kapelou, v zimě hasičský a obecní ples. V létě děláme dětské dny. Atmosféru oživují i naše místní spolky, nebo například i Spolek hezkých holek z okolních obcí, které také organizují akce.
Václav Vozábal ml.: Jak už jsme se bavili, ležíme přímo u Orlické přehrady. Dá se u nás
krásně zrekreovat, v okolí máme krásné rozhledy, naše krajina je členitá. Naše obec dokonce vlastní a provozuje kemp Podskalí na Orlíku. Obci to přináší nějaký zisk, ale je s tím hodně práce. V naší obci se nachází také Hospodářský dvůr a turistické informační centrum, které provozuje Občanské sdružení obce Klučenice. Návštěvníci si tam mohou prohlédnout zajímavé muzeum o místní historii či historii budování přehrady Orlík, pořádáme tam besedy i výstavy obrazů. V naší obci totiž máme i několik výtvarných umělců.
Akce děláme také, jak říkal otec, snažíme se, aby to u nás v obci žilo. Organizujeme proto výlety s dětmi nebo pro dospělé či seniory, pořádáme plesy, koncerty. V tomto roce poprvé vyzkoušíme letní kino. Během roku se u nás uskuteční několik soutěží či turnajů, např. za 14 dní budeme mít Kosobudské kotlíky, tedy soutěž o nejlepší guláš. Na organizování většiny kulturní akcí se u nás podílí místní spolky a mnoho dobrovolníků. 29. července u nás proběhnou Klučenické slavnosti, což je asi největší událost roku. Týden před slavnostmi se u nás uskuteční koncert Prague Cello Quartet. Během léta se u nás prakticky každý víkend něco děje.
Na Facebooku Klučenic to opravdu žije, prakticky každý den je tam nějaká nová zpráva pro občany, o kulturních akcích, o vylepšování obce. Děláte to sám?
Václav Vozábal ml.: Oficiální Facebook stránky naší obce jsme založili hned po zvolení. Snažím se tam opravdu informovat občany o veškerém dění i o našich plánech. Zřídili jsme i obecní profil na Instagramu, sociální sítě spravujeme společně s místostarostou.
Počítám, že obě vaše obce mají slušnou občanskou vybavenost.
Václav Vozábal st.: Ano, máme obchod - COOP, knihovnu, školku, hospodu, ostatní služby jsou myslím v dobrém dosahu.
Václav Vozábal ml.: My máme hospody dvě, fungují u nás i 2 obchody, pošta v režimu Partner, školu a školku. Do naší obce aktuálně hledáme lékaře, ordinaci máme.
Jak se to stalo, že jste navázal na otce ve dvojím smyslu, jednak jako starosta, ale i jako člen KDU-ČSL?
Václav Vozábal ml.: Z rodiny jsem měl samozřejmě křesťanskou výchovu. A politika a vůbec veřejné dění mě zajímaly od mala. Už v 15 letech jsem se stal členem Mladých křesťanských demokratů, později jsem byl jeden z prvních členů Mladých lidovců. A v KDU-ČSL bylo historicky několik členů naší rodiny, několik mých předků, a to i za totality. Takže jsem členství ve straně zdědil i já. :-)
V naší straně aktuální probíhá ideová a programová debata. Co to jsou pro vás lidovecké hodnoty? Čeho bychom se měli držet?
Václav Vozábal st.: Mám 5 zásad, nevím, jestli jsou to lidovecké hodnoty. Nekradu, neberu úplatky, nepodvádím manželku, nepřátelím se s lidmi, kteří lžou víc než já a lžu jen když musím :-). Můj otec, děda, praděda byli členové lidovců. Už před vstupem jsem se veřejně angažoval. A když kandiduji za KDU-ČSL, tak bych měl se stát členem, říkal bývalý předseda místní organizace. Do strany jsem vstupoval v době štěpení strany s TOP09, což byla taková motivace navíc.
Václav Vozábal ml.: Měli bychom být prioritně prorodinnou stranou a pomáhat mladým rodinám. Lidovci byly historicky vždy venkovskou stranou, stranou venkova. Nezapomínejme na regiony a zemědělce. Také bychom neměli zapomínat na to, že máme na venkově nejvíce starostů a zastupitelů, přitom nemáme nikterak silné zastoupení na Ministerstvu pro místní rozvoj. Nestyďme se také za naši křesťanskou příslušnost, je to takové specifikum. Venkov
potřebuje zastání, a to by měla poskytnout naše strana, když ne my, tak kdo? Měli bychom se zaměřit i na to, abychom měli naše zástupce pod naší lidoveckou značkou, aby byli starostové našimi členy, když už za nás kandidují. Na venkově téměř nikdo nevolí podle stran, ale podle osobností.
Co je podle vás pro úspěšného starostu nejdůležitější?
Václav Vozábal st.: Nevím jestli nejdůležitější…, pokusit se vyřešit neřešitelné, do konce volebního období splnit naslibované…i umět najít kompromis.
Václav Vozábal ml.: Vzpomněl jsem si na citát: „Člověk je pánem slov, které nevyslovil, ale otrokem těch, které řekl.“ Už jsem se za tu krátkou dobu naučil, že jako starosta musím opravdu vážit slova. Snažím se problémy řešit v klidu, nerozčilovat se. To bych doporučoval i ostatním. Jak říká zase jiný citát: ,,Křik neplodí dobro a dobro neplodí křik.“
Co vám jako starostům dodává sílu?
Václav Vozábal st.: Mě starostování i po těch letech stále hodně baví. Těší mě, když se podaří něco udělat, ať již je to dotažení do konce větších projektů, nebo i menší vylepšení obce. Jak jsem už říkal, obec jsem kdysi převzal v celkem nedobrém stavu, takže je výhoda, že za mnou je práce vidět, protože bylo co zlepšovat. Zvláště na malé obci se výsledky nedají nějak zakrýt, buď jsou nebo ne. A těší mě i to, že mi naši občané opakovaně dávají důvěru ve volbách. A že dokážeme spolupracovat i v zastupitelstvu, protože my vlastně opozici nemáme.
Václav Vozábal ml.: Tahle práce mě naplňuje zejména proto, že člověk má pocit, že něco buduje, že po něm něco hmotného zůstává. Jsem zvědavý, jak bude vypadat obec za 4 roky, až se budeme dívat na fotografie před a po. Touha budovat a posouvat obec vpřed je hnací motor co mě vede dál. Samozřejmě sílu dodává i pozitivní zpětná vazba od našich občanů.
Děkuji za rozhovor
Petr Kopáček
Profil Václava Vozábala st.:
Václav Vozábal (53 let) podnikal 20 let v zemědělství. Zastupitelem obce Hracholusky na Prachaticku se byl v období 1998-2002. Od roku 2006, tedy 5. volební období, je v této obci starostou. Když se zrovna nevěnuje obci, jezdí na kole, má rád lyžování a věnuje se i své vnučce. Jeho syn Václav je starostou obce Klučenice.
Profil Václava Vozábala ml.:
Václav Vozábal (28 let) pracoval jako učitel fyziky, zeměpisu a výchov na ZŠ Klučenice, kde stále externě vyučuje. Před volbami působil i na Střední zdravotnické škole v Příbrami. Vloni se stal starostou obce Klučenice na Příbramsku. Hraje na varhany a další klávesové nástroje, před volbami se začal učit na akordeon. Rád griloval a chodil s přáteli na pivo, ale to se mu od zvolení snad ještě nepodařilo. Volný čas se snaží věnovat rodině.