Jaké byly vaše vize, se kterými jste uspěl ve stranických primárkách? 

Nebylo to až moc konkrétní, spíš základní filozofie, na které bychom měli stát – slušnost, morálka, zásadovost. To jsou věci, které vás posouvají. Mám snahu, aby politika kultivovala. Představil jsem se, prezentoval jsem, co mám za sebou, co se nám na městě podařilo. A samozřejmě témata, které mě trápí. 

A ta jsou? 

Nejzásadnější je doprava, to je neštěstí. Pro nás tady v Kaplici je to opravdu katastrofa. My jako příhraniční město jsme detailně sledovali, co se odehrává v Rakousku, jak rostla dálnice. Potkávám se s přáteli z Rakouska a ti mi pořád říkají, že s tím něco musíme udělat.

Co se s tím ale dá z pozice kraje dělat? 

Bohužel, Jihočeský kraj ztratil jedinou páku, kterou měl, a to byl Temelín. Pokud by se elektrárna dostavovala, přinese to pro kraj zaměstnanost, příchod vzdělaných odborníků, kteří by tam pracovali. Ti tu potřebují bydlet, nakupovat a tak dále. V tomto ohledu kraj ztratil tlak. Ten by ale měl být soustavný, nejen pomocí Temelína. Krajská politická reprezentace by měla tlačit na vládu.

Jaký tlak z kraje byste si představoval? O tom mluví všichni. 

U nás se stále mluví o tom, že stavíme dráž než v zahraničí. A když jsem viděl, jak staví rakouská společnost Asfinag, která je obdobou ŘSD, pak bych ten kousek dálnice, který tu schází od hranice k Třebonínu, nechal stavět je. Ať prostě pokračují z Rakouska dál. A budeme mít v tu ránu srovnání, jestli stavíme draze, nebo levně. 

To zní sice hezky, ale jsou tu přece výběrová řízení...

A to je přesně ono. Vždyť se dnes může výběrového řízení účastnit i zahraniční firma. A mnohdy se účastní. Velké stavební firmy stejně mají zahraniční vlastníky. Prostě bych Asfinag nechal celou stavbu i s výkupy realizovat místo ŘSD. Aby si organizovali výběrová řízení a všechno. Ale to je politické rozhodnutí, které musí udělat stát. Ale už jenom tuto nabídku, aby se s tím někdo zabýval, by stálo za to zvednout. Musíme to vyzkoušet.

Může Asfinag jako státní firma vůbec stavět za hranicemi Rakouska?

Zatím to nikdo nevyzkoušel. Když jsem byl na jednání v Rakousku, kde nám představovali dálnici z Freistadtu, ptal jsem se zástupce Asfinagu, jestli by nechtěli stavět dálnici u nás. A on řekl, že s tím nemají žádný problém. Samozřejmě by pak byla otázka, kdo by byl příjemcem mýta. Je třeba zdůraznit, že dálnice do Rakouska bude mít značné ekonomické dopady. Řadě lidí se tím otevře pracovní trh v Rakousku. To znamená, že tady bude větší tlak na mzdy. A to je pozitivní. Dálnice a železnice jsou alfou a omegou dopravního systému. Dále bych rád zdůraznil, že musí nastoupit integrovaný systém dopravy. Musíme se snažit vrátit lidi z individuálního cestování auty do veřejné dopravy. 

Jak je k tomu chcete přimět? 

Jedině cenou. Za vzor si beru Jihomoravský kraj, kde se podle mě podařilo vytvořit fungující integrovaný dopravní systém. My máme sice Jikord, který by měl hromadnou dopravu koordinovat, ale nevidím moc výsledek. Měli bychom stanovit páteřní sítě. A s ostatními dopravci se pak domluvit. Na jednu jízdenku by tak cestující projel se všemi dopravci napříč krajem. Takhle to funguje na jižní Moravě. Systém vidí on-line, kde se jaké autobusy pohybují, řidiči se hlásí, má to i bezpečnostní charakter, že když se něco děje, tak na dispečinku to vědí jako první a mohou tam poslat hasiče, policii. Tohle by mělo fungovat i u nás. Ale musíme na tom začít opravdu pracovat, protože máme skluz skoro deset let.

Jaké další priority máte kromě dopravy? 

Jednoznačně sociální oblast a zdravotnictví. Jednou z našich priorit je poskytnout mladým lidem dostupné bydlení. Chceme vytvořit garanční fond, díky kterému by kraj ve vazbě s obcemi umožnil nákup bytů. Když si lidé berou úvěr, je pro ně mnohdy těžké něčím ručit. To by na sebe vzal kraj s obcí. V přípravě potřeby by kraj mohl dotovat i úrok z úvěrů. Kraj by také mohl poskytnout bezúplatnou půjčku obci, aby mohla na svém území vybudovat bytový dům a lidé by ho pak pomalu spláceli zpátky.

To je svým způsobem přenesení rizika na kraj. 

Ano, to je pravda. Pokud ale chceme mladou generaci v kraji udržet a zajistit, aby jižní Čechy byly atraktivní místo k životu pro mladé, musíme takovou odpovědnost na sebe vzít a myslím, že takové riziko za to stojí.

Nepovede to k tomu, že obce budou stavět levné byty „panelákového“ typu?

Ne, majitelem bytu by se stal občan. Ten si bude určovat, co se bude stavět. Mladý člověk, který skončí školu, si najde práci a má problém s bydlením. Najde si nájem, ale pak si třeba nedokáže nic našetřit. Když jim samospráva umožní získání úvěru nebo hypotéky skrz ručení, je to přece lepší. A když budou ti lidé ve svém, budou si nemovitosti úplně jinak vážit.

Co když ale dotyčný přestane platit?

Kraj by pak byl partnerem bance. Díky tomu by nenechal své občany na holičkách. Protože ztráta zaměstnání se může stát každému. Každý má ale snahu se postavit zpátky na nohy. Samozřejmě mohou být tací, kteří toho budou chtít zneužít. Posuzování dané situace by bylo na obcích.

Všechno, o čem mluvíte, bude stát hodně peněz. Kde na to má kraj vzít? Vidíte někde rezervy? 

Myslím, že v rozpočtu kraje je spousta míst, kde by se dalo krátit. Hodně věcí je hlavně o organizaci, než že by byly finančně náročné. Myslím si, že ne úplně hospodárné bylo vynaložení desítek milionů na park na Lipně. Efekt za ty peníze nebyl, ostatní kraje ukázaly, že to šlo udělat lépe a levněji.

Na druhou stranu, podporujete velmi nákladný projekt letiště. To bude stát ještě hodně peněz.

Ano, vzhledem k tomu, že se do toho už nainvestovalo tolik, mělo by se to dokončit. Budoucnost letiště z hlediska dopravy ještě přijde, ale ne z hlediska turismu, ale spíš logistiky. Nákladové letiště dává smysl.

Je tu jedno téma, které jsem naopak ve vašem programu nenašel, a to je bezpečnost. Takřka všechny strany alespoň zmiňují migrační krizi. Vy však ne. Proč? 

Bezpečnost je samozřejmě důležitá. Migrace je sice problém, ale nás se v zásadě nedotýká. I k migraci se musíme stavět s rozumem. Byla tady vždycky. Problém je, že dříve migrovali lidé se stejným kulturním základem. Teď je to jiné. Jediné, co kraj může dělat v otázce bezpečnosti a co má význam, je podpora dobrovolných hasičů. Když se něco děje, jedou tam oni a reálně pomáhají. A také jsou to často jediné aktivní spolky na vesnicích. Migrace je problém v Německu, nikoli u nás.

Vaše volební zisky z posledních let nejsou úplně zářné. Pořád se pohybujete těsně nad šesti procenty. Jaký výsledek by pro vás byl úspěch? 

Jsme tradiční strana s hodnotami, které desítky let nezměnila. Lidovci mají v naší ateistické společnosti nevýhodu v tom, že mají v názvu křesťanství, což mnohým lidem evokuje církve. A v poslední době i církevní restituce, se kterými nemáme nic společného, protože když se schvalovaly, nebyli jsme ve Sněmovně. My fungujeme na křesťanských morálních principech. Je to otázka filozofie. Abych se vrátil k odpovědi, rád bych, kdybychom měli víc než současné čtyři mandáty. Abychom byli zajímavým partnerem pro koaliční jednání. Osobně bych považoval 10 procent za velmi dobrý výsledek. Ale záleží, kolik lidí přijde k volbám.

S kým byste chtěl, respektive nechtěl, do koalice? 

Víme jednoznačně, že komunistická strana naším partnerem nikdy nebude. To, že vznikla koalice s KSČM, považuji za špatné řešení. Samozřejmě chápu, že panu hejtmanovi se dobře vládlo, protože komunisti jsou tady personálně vyprahlí a nemají koho tam posadit. Vnímám ovšem negativně prosazování ideových myšlenek komunismu ze strany sociální demokracie.

Co třeba? 

Například návrh pana hejtmana na zdanění církevních restitucí. To byl čirý populismus. Vlamovat se zákonem do něčeho, co bylo už rozhodnuto, je hloupost.

Zdroj: MFDnes