To logicky posílilo volání odpůrců takového řešení mezi obyvateli obcí při silnici I/22, obávajících se většího průjezdu kamionů, a tedy i větší devastace silnice, hluku, prašnosti, atp. Odpůrci tohoto řešení logicky očekávají, že se v případě zpoplatnění prvního a vynechání druhého úseku množství těžké dopravy na I/22 zvýší. Svůj odpor dokázali vtělit i do usnesení zastupitelstva Jihočeského kraje. Je to právě krajské zastupitelstvo, které už před dvěma lety odmítlo zpoplatnění jedniček jako první. Zároveň je však v usnesení variantní návrh, že pokud by byla silnice I/20 zpoplatněna, musí být zpoplatněn i úsek I/22.
Tato variantní argumentace působí sice prakticky, avšak v logice debaty je největším kamenem úrazu. Vyvolává totiž zdání, že obyvatelé kraje v podstatě nevědí, co chtějí. Podobný dojem se posiluje poté, když hlas obyvatel a starostů obcí podél v návrhu vlády zpoplatněných tras se zavedením mýtného samozřejmě souhlasí. V nemalé míře jde o obce, kterým ŘSD již dávno slibovalo výstavbu obchvatů a skutek utek… Ve finále tak nestojí proti sobě obyvatelé a zástupci obcí v kraji a ministerstvo dopravy a ŘSD, ale obyvatelé obcí podél plánovaných zpoplatněných tras a ti z obcí podél tras nezpoplatněných. Krajské vedení potom neví, jak danou věc řešit a snaží se návrhy variantních řešení vyhovět všem. V důsledcích ale nevyhoví vůbec nikomu.
Jak ministerstvo dospělo k rozsahu 900 km nově zpoplatněných úseků, podle jaké logiky úseky vybralo a proč byl tento záměr přímo vložen jako neměnný parametr do mýtného tendru je sice zajímavá sonda do útrop babišovské kolonizace státní správy, ale občany dotčených obcí z hlediska efektu omezení kamionové dopravy vůbec nezajímá. Všichni intuitivně cítí, že zpoplatnění úseků mýtným systémem sice asi nepovede k omezení průjezdu kamionů, ale alespoň k tomu, že z tohoto zatížení bude nějaký veřejný prospěch v podobě příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, a tak i více peněz na výstavbu, rekonstrukce a opravy. Nikdo nechce úseky zpoplatňovat proto, aby více zatížil jiné úseky a tedy i jejich obyvatele, včetně krajských dvojek a trojek. Nastavení pravidel tranzitní kamionové dopravy by mělo být takové, že by jednoduše neměla nikde jezdit zadarmo a do vybraných úseků nižších tříd měla mít úplný zákaz. Takto uvažuje průměrný občan.
Ve finále je tak praktické řešení této citlivé kauzy jasné: ministerstvo dopravy by mělo zpoplatnit mýtem oba zmiňované úseky silnic první třídy a za to by všichni společně měli bojovat. Vedení ministerstva se totiž povedlo přesně to, k čemu se vládci uchylují vždy, kdy chystají nějakou bejkárnu: poštvou obyvatele proti sobě a pak si to stejně udělají, jak chtějí. Rozděl a panuj…
Nenechme se rozdělit a panujme si v jihozápadních Čechách sami!
 
 
PhDr. Vladimír Hanáček
předseda OV KDU-ČSL Strakonice