Jaké nadstandardní služby pro občany může obec zajistit? Odpověď je jednoduchá. Takové, na které má. Kromě ekonomického je tady hledisko potřebnosti. Když jsou finance k dispozici, je dobré je vložit do služby užitečné, nejlépe s přidanou hodnotou. Při zavedení jakékoli nové služby je třeba počítat s rizikem, že okolnosti můžou způsobit její zánik. A to je obecně přijímáno velmi nelibě.
V roce 2002 začala v Třeboni jezdit veřejná doprava zdarma. Tak zvaná „městská“ byla tvořena jedinou autobusovou linkou spojující okrajové a místní části s centrem města. Obyvatelé si na službu zvykli. O čtyři roky později ji nové vedení radnice zrušilo a další volební období znamenalo její opětovné zavedení. Řádově tato služba občanům ročně stála 550 000 Kč. Do konce roku 2015 byla tato doprava z větší části financována z prostředků Jihočeského kraje. Město platilo přibližně jednu třetinu nákladů. V lednu 2016 kraj přestal linku v této podobě dotovat. Stáli jsme před rozhodnutím, zda službu místní dopravy zdarma zachovat, či nikoli, a v případě, že se pokusíme ji udržet, jak to finančně zvládnout. To, co tato služba především splňovala, byla bezpečná přeprava dětí do školních zařízení a poskytnutí možnosti přepravy osobám, pro které je doprava z místních částí do centra obtížná, avšak stejně důležitá. Proto jsme se rozhodli službu zachovat, i když v poněkud jiném systému. Peníze vynaložené na jakoukoli službu nelze srovnat s investicemi. Ovšem v tomto případě je třeba zmínit především fakt, že naprosto nestandardně nabízíme tuto službu bezplatně. I ten, kdo ji nevyužívá, ji chápe jako samozřejmost. Pokud je něco úplně zadarmo, časem to pozbyde na výjimečnosti. Nejenom v případě místní dopravy budeme řešit otázku, zda to, co je úplně zdarma, má šanci na dlouhou životnost. Nejde o podíl na nákladech. Jde o to, abychom si uvědomili, že i když se to na první pohled může zdát, zadarmo prostě není nikdy nic.
Terezie Jenisová (KDU-ČSL), starostka města Třeboň