„Současná uprchlická krize je fenomén, který v moderní evropské historii nemá obdoby a je důsledkem selhání evropských elit a jejich neschopnosti řešit tento problém operativně již v době jeho zrodu. Bohužel v této oblasti Evropská unie zaspala a nyní má jednu z posledních šancí, jak uprchlickou otázku aktivně a především efektivně řešit tak, aby jednak splnila svou křesťanskou povinnost pomoci pronásledovaným, ale zároveň ochránila své vlastní občany před hrozbou radikální islamizace. Dlouhodobě prohlašuji, že hlavními nástroji jejího řešení je účinná pomoc v místě vzniku konfliktu, důrazné rozlišování uprchlíků a ekonomických migrantů zneužívající sociální systémy hostitelských zemí, nastavení striktních pravidel a podmínek přijímání azylantů, vznik silné mezinárodní světové vojenské aliance čelící ISIS a jeho expanzi a obrana Schengenského prostoru,“ říká Jan Bartošek.

Co se přístupu Rakouska k migrační krizi týká, naše země prošla poměrně radikálním názorovým vývojem a dnes máme přesně stanovený horní limit počtu žadatelů o azyl (37 500), který plánuje v následujících letech systematicky snižovat. Důvodem je pomoci potřebným, ale ne za cenu, že bude ohrožen ústavní pořádek v zemi, suverenita, a schopnost státu integrovat azylanty nevzala za své,“ říká Erwin Pröll a dodává: „Uzavření balkánské cesty nebude v současné míře postačující. Převaděči dokáží hledat alternativy a zároveň situace v Řecku nevzbuzuje důvěru. Budeme-li čekat na ʾevropské řešeníʿ, vývoj nás převálcuje všechny. Také proto se bude Rakousko pokračovat v technickém zabezpečení hranic se Slovinskem atd.“ Jako pozitivní Erwin Pröll nyní vidí i snahy o udržení příměří v Sýrii, které by s sebou přineslo pokles počtu uprchlíků.

„Mělo by být povinností a v zájmu každé hostitelské země z řad členských států EU, aby žadatelé o azyl na jejich území prošli pečlivou ʾbezpečnostní prověrkouʿ a ti, kterým bude tento azyl přiznán byli metodicky integrováni, tzn. bylo s nimi pracováno v oblasti vzdělávání a asimilace. Naším cílem je sice pomoc potřebným, ale pouze za podmínky, že budou ochráněny společenské a kulturní hodnoty naší země a našich občanů,“ zdůrazňuje Jan Bartošek.

V rámci jednání došlo i na otázky a možnosti regionální spolupráce, tzn. přeshraniční spolupráce krajů ČR s Rakouskem. Obě strany si potvrdily, že je nutné spolupráci obou zemí v této oblasti zintenzivnit, zajistit předávání informací a organizovat pravidelná setkávání u společných debat.