Před několika lety zveřejnilo vedení České pošty záměr redukovat síť poboček v malých obcích, a to z důvodu úspor na podle něj ztrátovém provozu těchto zařízení. Navrhována byla redukce počtu poboček zhruba o tisíc míst. Tomuto scénáři nakonec učinila přítrž vládní vyhláška z července loňského roku, dle níž zůstane zachován nejnižší počet poboček na počtu 3200, což je zhruba stávající počet. Česká pošta však dle dostupných informací i nadále uvažuje o variantě zachování doručovacích míst v tomto počtu, ovšem formou tzv. franšíz, tzn. že by úkony spojené se službami, které pošta občanům poskytuje, mohli provádět například zaměstnanci obecních úřadů nebo soukromníci, se kterými pošta uzavře smlouvu.
Tento model je nepřijatelný ze dvou hlavních důvodů. Jednak je rozsah poštou poskytovaných služeb natolik velký, že vyžaduje dostatek času zaměstnance na výkon a zároveň i jistou kvalifikaci. Nelze si představit, že nejen třídění poštovních zásilek, ale i např. bankovní služby či služby Czech Pointů by vyřizoval někdo, kdo při tom ještě vede účetnictví obce či matriku nebo dokonce krájí salámy…
Druhý důvod je ovšem závažnější. Souvisí s faktem, že na malých obcích, kde žijí řádově toliko desítky obyvatel, je pošta mnohdy jediným veřejným prostorem, kde se místní lidé mohou scházet. Je přirozeným střediskem společenského života v obci. Jestliže takovéto zařízení zmizí, nezůstane v dané obci už žádný veřejný objekt a zůstanou toliko soukromá obydlí.
Odůvodňovat rušení venkovských poboček pošty potřebou provozních úspor je nepřijatelné. Pošta by měla jako státní podnik efektivně hospodařit a umět ušetřit jinde. Začít je třeba odshora.
Vladimír Hanáček, okresní předseda KDU-ČSL ve Strakonicích, předseda Mladých lidovců