Milí zvolení jihočeští klucí a děvče, krajské volby jsou za námi. Myslím, že nemá příliš velkého smyslu mudrlovat, zda-li je náš volební úspěch úspěchem či nikoli, zda mohl být takový či jinaký, proč není zastupitelem tamten na rozdíl od támletoho, co by bylo jinak kdyby...
Zkrátka Vám byl svěřen mandát, se kterým naložte co nejzodpovědněji. Přemýšlel jsem, co Vám popřát. I vzpomněl jsem si na Jana Wericha, ten to řekl za mne a lépe: Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a ne to, co není. Jak tomu v mnohých případech je. Zkrátka jsem chtěl říci, abyste si zachovali chladnou hlavu a měli ji otevřenou. Abyste hledali moudrost a hleděli k příštím generacím, nikoli jen k příštím volbám. Abyste pamatovali, kdo a proč Vám tuto příležitost svěřil. Abyste byli pevní a vytrvalí v hájení a prosazování opravdových hodnot. Půjde-li o ně, neustupte ani o píď! Abyste nikdy ani na chvilku nezaváhali nad svou neúplatností, byť přijdou chvíle, jež Vás budou zviklávat. Aby Vám však ve chvílích, kdy půjde o slabé, změklo srdce, neboť komu nikoli, tomu nakonec změkne mozek... Abyste nebědovali nad tím, že řadu „přátel“ nyní ztratíte a nenechali se ošálit tím, když řadu jiných „přátel“ nyní získáte.
Není z mé hlavy, avšak srdce mé se rádo přidává, doporučení starého indiánského přísloví: Vezmi si poučení od stromu. Ten snáší žár slunce, aby ostatním přinášel svěží stín. Tak přinášejte. Neste ovoce, které rez nesežere, hniloba nerozloží a tma nepohltí.
Zkrátka Vám přeji, aby vás všechny Pánbu při zdravém rozumu zachovati ráčil, abyste vydali dobré ovoce, abychom mohli být na Vás být hrdi. I vy sami na sebe - sub speciae aeternitatis.
To je přání a povzbuzení ode mne, vašeho volebního bráchy!
Váš Robert Huneš