Již delší dobu sledujeme nešvary Českých drah, které jsou díky štědré státní podpoře prakticky nezávislé na počtu přepravených cestujících. Takže vagóny přejíždí přes republiku poloprázdné, dotace přesto tečou a Českým drahám jsou nakonec cestující na obtíž.

Je smutné, že vlaky komerčních dopravců jsou často beznadějně vyprodané, zatímco vagóny Českých drah jezdí prázdné. Přitom na štědré státní dotace mají nárok jen České dráhy, „spravedlnost musí být“. Proč se ale Českým drahám nedaří v konkurenci uspět? Mají přece mnohem lepší podmínky než konkurence. ČD se nejen nesnaží získat nové cestující, ale odradit i ty věrné.

Školní skupiny, dětské tábory nebo různé party výletníků jsou prakticky poslední, kdo vlaky ČD ještě jezdí. Je to pohodlné, víc lidí se do linkového autobusu nevejde, navíc ta romantika. Je pravda, že ČD vás zavezou do míst, kam konkurence nejezdi, protože nemá ty dotace. Takže nahodíme batoh, vezmeme děcka na tábor a vyrazíme.

Tak jednoduché to ale není. Jedete jako vedoucí třeba jen se šesti dětmi a myslíte si, že si normálně koupíte jízdenku? Kdepak! ČD vymyslely úžasnou šikanu. Jízdenku si musíte koupit alespoň tři dny předem a zaplatit dva dny dopředu. Proč? Aby se na vás ČD připravily. Vždyť ale ty vlaky stejně jezdí pořád prázdné, ne? Sedm cestujících navíc je přece nemůže rozházet.

Podle ČD je to však takto skvělé a hlavně jednoduché. Tu jednoduchost dokumentují videem, které trvá přes 4 minuty (viz https://www.facebook.com/crdm.cz ). Takže přátelé, jestli chcete jet vlakem, tak se budete přes 4 minuty školit, jak si koupit jízdenku.

No a teď moje osobní zkušenost s touto super aplikací. Jsem zodpovědný táborový vedoucí, který nenechá nic náhodě, tak jsem se pustil do vyplňování formulářů. Stránky nepřehledné (ostatně posuďte sami, www.cd.cz ), ale nějak jsem se tím prokousal, mám přece vysokou školu, tak mě nějaký nákup vlakových jízdenek přece nepřekvapí. Přesto jsem byl úspěšný pouze v jednom ze čtyř případů. Kde se stala chyba?

V prvním případě jsem opravdu chyboval já. V návodu na nákup jízdenky je totiž uvedeno, že jízdenka se má kupovat 72 hodin předem. No a já jsem kupoval doklad sice tři dny dopředu, ale asi o půl 9, vlak však odjížděl už za tři dny v 8. Volal jsem na infolinku, samozřejmě zpoplatněnou, každý se musí nějak živit, kde jsem se dotazoval, zda by mi toto půlhodinové zpoždění nemohlo být odpuštěno. Že už to víckrát neudělám. Paní mi však vysvětlila, mimochodem vůbec nebyla tak ochotná jako na videu, že už to nejde, protože ČD potřebují 72 hodin na přípravu dalšího vagónu či vyhrazení míst. Zkusil jsem paní odzbrojit otázkou, jestli by to nešlo stihnout za 71 a půl hodiny. Paní mi však zcela bez emocí sdělila, že tak rychle už to stihnout nejde. No, tak si každý kupoval jízdenku sám za sebe, dělali jsme, že k sobě nepatříme. Jinak atmosféra skvělá, jako bychom jeli za normalizace na zakázaný festival.

Ve druhém případě jsem dal pozor a všechno vyplnil opravdu včas. Během druhého dne mi však přišla odpověď, že má žádost byla zamítnuta, bez udání důvodu. Opět jsem volal své staré známé na infolince, která mě poučila, že ČD nemusí s přepravou vždy souhlasit a v tomto případě nejsou schopny zajistit dostatečnou kapacitu vlaku. Takže ČD nesouhlasí s přepravou! Tak jsme zase jeli na tajňačku, každý sám za sebe. Vlak tentokrát pěkně nacvaklý, stačilo ale přidat vagón.

Do třetice všeho dobrého. Tentokrát šlo všechno jako po másle až na to, že při odjezdu vlaku o nás průvodčí nevěděl, a když jsme mávali potvrzenou jízdenkou, tak nám tvrdil, že to nemá v té své chytré kalkulačce, kterou nosí při sobě. A určitě by to tam měl, kdybychom si to koupili dle předpisů. Potvrzená jízdenka na něj nepůsobila příliš věrohodně. Nakonec se ale ukázal jako kámoš, a i když jsme podle něj neměli všechno v pořádku, tak nás do vlaku pustil. Musím přiznat, že naposled, počtvrté, to klaplo.

Tak nevím, příště asi pojedeme auty. Bude to dražší, romantika pryč, ale na toto nemám nervy. Bude to v klidu. A České dráhy? Ty to mrzet nebude. Bude jen více klidu, dotace potečou a výpravčí si budou posílat prázdné vagónky po republice.

Mgr. Jiří Heller, učitel a koordinátor salesiánských Chaloupek