Ohlédněme se na začátku za uplynulým obdobím. Jaké vaše projekty, kterým jste se jako starosta věnoval, byste vyzdvihnul?
Jsou to například opravy sítí a komunikací, budování inženýrských sítí. Správně fungující obec by dle mého názoru měla především garantovat dopravní infrastrukturu - dostupnost vody, fungující a efektivní odpadový systém, teplo.  Opravili jsme proto teplovody, abychom minimalizovali tepelné ztráty a omezili odstávky v zimě kvůli haváriím. Město Kaplice má totiž vlastní centrální zdroj tepla – na uhlí a částečně na plyn, a to nám umožnilo držet stabilní ceny pro naše obyvatele – nějakých 690 Kč za GJ, což je v dnešní době energetické krize velmi slušné. Fotovoltaiku jako město zatím nemáme, ale na jaře fotovoltaické panely umístíme na objekt naší čistírny odpadních vod, kde máme volné střechy a je tam nepřetržitý provoz. Budeme tak schopni elektřinu spotřebovat a nemusíme řešit problém s bateriemi.
Abych nezapomněl, do konce roku bychom měli dokončit vybudování domu chráněného bydlení na našem náměstí. Bude tam 14 malých bytů, které mohou využít lidé s určitým fyzickým či mentálním handicapem.  
 
Všiml jsem si, že Kaplice vlastní 800 hektarů lesa, což je hodně slušné. Zasáhla vás také kůrovcová kalamita?  
Kůrovce jsme stačili uhlídat a vyhnuli jsme tak této národohospodářské katastrofě, která zdevastovala lesy jinde.  Jsem přesvědčen, že obce by se měly chovat jako rozumný hospodář, takto se k tomu snažím přistupovat i v Kaplici. Naše lesy sami obhospodařujeme, máme vlastní správce, hajné, další lesy průběžně přikupujeme. Dívám se na les z pohledu hospodáře, zemědělce. Les byl vždy stabilitou hospodářství, protože lze do něj sáhnout a díky němu se sanují další oblasti, které zrovna třeba tak neprosperují. Není to velký výdělek, je to starost, ale v krizi les garantuje stabilitu a finanční jistotu. Dřevo z našich městských lesů prodáváme na řezivo, stavební dříví i na vytápění. Máme vlastní linku na zpracování dřeva, ale prodáváme to za tržní ceny. Takto se nám to osvědčilo.
 
A co kultura a sport? Kaplice je známá jako velmi kulturní obec.
Kultura nebo sport je už něco navíc, základ je vždy infrastruktura, ale samozřejmě také hodně důležité.  Město Kaplice tak nyní například staví novou sportovní halu, měli bychom ji dodělat do podzimu. Chtěli jsme rekonstruovat starou halu, ale ukázalo se, že tam je problém se statikou, takže proto komplet nová stavba v blízkosti areálu místního učiliště. Místo v ní najdou všechny naše místní sporty - volejbal, tenis, florbal, budou tam mít i prostor judisti, tenisti. Podařilo se nám také vytvořit multifunkční kulturní centrum kolem našeho kulturního domu kousek od náměstí, které zahrnuje kavárnu, informační centrum, kulturní sál. Je tam i kompletně rekonstruované kino, přesunuli jsme do něj i městskou knihovnu. Na to jsme navázali rekonstrukcí vnějšího prostředí.
Město Kaplice pořádá i mnoho kulturních a společenských akcí – například zimní festival Krampus ve spolupráci  s našimi zahraničními partnery, Kaplice v pohybu, kde cvičí rodiny i s dětmi. Toto společné sportování rodin se snažíme všemožně podporovat, aby děti jen neseděly za počítačem. Letos jsme odstartovali i novou tradici -  výstup na Hradišťský vrch, který přilákal všechny věkové kategorie. Na vrchu jsme totiž vybudovali 30m rozhlednu, ze které jsou za dobrého počasí krásně vidět i Alpy.
 
Jak byste představil vaše město? Na co byste třeba pozval lidi z jiných koutů republiky?
U nás je hodně patrný vliv Rakouska. Jsme poslední město před hranicemi – branou do Čech,  branou na Šumavu a do třeboňské pánve, jsme v pomyslném centru tohoto trojúhelníku. Po 2. světové válce bylo naše město téměř kompletně vystěhované, a to hodně toto místo poznamenalo, protože jak známo, vztah k městu se buduje po několik generací. O to více jsem rád, že naši lidé postupně získali ten pravý patriotismus, který jsme museli vlastně nově vybudovat. To je celé naše snažením, to je smysl např. úprav veřejných prostranství - aby naši lidé mohli být hrdi na své město. Vzorem jsou nám upravená města v Rakousku a Německu. Město rozkvetlo a rakouskému modelu se snad již hodně blížíme.
Lidé tu vychovávají děti, staví si rodinné domy, spojují s tímto území další život svůj i svých dětí. A to je to nejdůležitější.
Jinak my jsme byli původně hodně zemědělská oblast. Až v posledních letech jsme se stali výrazně průmyslovým sídlem. Fungují zde pobočky několika nadnárodních strojírenských i elektrotechnických společností. 
 
S jakými problémy největšími se potýká vaše obec?
Jak jsem naznačil, máme dostatek pracovních míst. Lidé k nám spíše za prací dojíždějí než obráceně. To s sebou samozřejmě přináší i jisté problémy. Máme zde hodně cizinců, což občas vede ke kulturnímu nedorozumění, ale není to nic, co by překročilo snesitelnou mez.
Máme ale jeden zásadní problém. Zmizel statut trvalého a přechodného pobytu. Lidé se nehlásí k trvalému pobytu a my pak přicházíme o poplatky a daně, je zde problém se svozem odpadu, vodou atd. Oficiálně máme nahlášeno 6 400 obyvatel, ale ve skutečnosti odhadujeme, že zde žije o 1000 lidí více.  Navrhuji politikům v Praze, aby uzákonili povinný a přechodný pobyt, což by omezilo toto černé pasažérství.
 
Daří se vám držet vyrovnaný rozpočet města?  
Když jsem nastupoval, město mělo přes 60 milionů Kč dluhů. Město se nám podařilo zcela oddlužit, nyní nemáme ani korunu dluhu. A ještě se nám daří investovat, například do rozšíření a oprav škol nebo zateplení všech veřejných budov v našem městě - zdravotního střediska, školy, školky, obecního úřadu.
Řeknu v této souvislosti ale jinou věc. Mrzí mě, že se neřeší udržitelnost města pro potřeby obyvatel, ale stále se mluví zejména o tom, jaké kdo získá dotace, ale to často vede k zátěži do budoucna – budují se mnohdy zbytečné projekty. Všechny dotace by měly směřovat do infrastruktury, řešení ekologičnosti  - co přináší zkvalitnění celkových podmínek.
 
Jaké budou vaše priority do dalšího období, pokud uspějete znovu ve volbách?
V brzké době plánujeme rozjet energetický ostrovní systém, kdy bychom si sami zajišťovali výrobu elektřiny. Využijeme k tomu fotovoltaiku umístěnou na veřejných budovách a na čistírně odpadních vod, kde máme zajištěnou stálou spotřebu elektrické energie. Chceme také důkladně zrekonstruovat naše zdravotnické středisko - vnitřní zařízení, ordinace. V plánu je i rozšíření skládky komunálního odpadu – i když se snad bude více recyklovat.
Dále chceme rekonstruovat Slovanský dům, kde je restaurace se sálem, kterou provozuje naše střední odborná škola. Samozřejmě i nadále budeme pracovat na udržování a vylepšování komunikací, inženýrských sítí. Potřebovali bychom také byty, abychom uspokojili rostoucí počet zájemců o bydlení v našem městě.
Velkým problémem je u nás voda, respektive její nedostatek. Jsme v povodí řeky Malše a blízko máme nádrž Římov, což je největší nádrž s pitnou vodou v jižních Čechách - dodává vodu pro 400 000 lidí. Musíme držet přísný režim, každé zadržení vody má proto pro nás význam. Nyní stavíme nové nádrže na vodu v oblasti nad stávajícím rybníkem Jermaly. Na tuto akci se nám podařilo získat dotaci pro podporu zadržování vody v krajině.
V současné době jednáme o zřízení senior taxi. V jedné osadě máme dům s pečovatelkou službou, ovšem probíhají diskuse, zda služby poskytovat zadarmo nebo za poplatek.  
 
Jste bývalý předseda zemědělského družstva, vystudoval jste to. Jak se mají čeští zemědělci a co by jim pomohlo?
Řeknu zdánlivě kacířskou myšlenku. Pomohlo by, kdyby se zrušily všechny dotace pro všechny ve světě, aby všichni měli stejné podmínky bez národního protekcionismu a každý spotřebitel si uvědomil kolik potraviny skutečně stojí. Dotace jsou pozůstatkem poválečné doby, kdy potraviny byly nedostatkové zboží a v zemědělství bylo málo pracovních sil. V každém případě si musíme uvědomit, že nejlevnější zahradník v naší krajině je zemědělec.  Každý zemědělec je i ekolog, když chce zachovat svůj výrobní prostředek půdu v dobré úrodnosti. Zemědělec by měl být na poli a ne v kanceláři, náročnost byrokracie a papírování je v dnešní době značná. Před několika lety jsem byl na návštěvě v zahraničí a zaujal mne tam výrok jednoho starého sedláka na veřejném fóru, kde někteří občané vystupovali proti zemědělcům. S klidem si stoupnul a celému skandujícímu davu řekl a to doslovně „Vy všichni tady přítomní umíte z chleba udělat jen lejno, ale sedlák z toho lejna umí udělat zpátky chleba.“ Bylo to natolik trefné, že všichni oněměli. K tomu není co dodat. 
 
Co to jsou pro vás lidovecké hodnoty? Čeho bychom se měli držet?
Lidovecká filosofie vychází z křesťanských principů, z desatera, je to nejvyšší morální zákon, který se osvědčil vždy v každé společnosti. Zásady jako nepokradeš, neřekneš slova křivého atd. již fungují 2000 let ale nikdo ještě nepřišel s něčím lepším.  Každá krize je bohužel důsledkem úpadku morálky, což se bohužel děje i dnes.
 
Vy opět vedete samostatnou kandidátku KDU-ČSL do voleb a míříte na 4. volební období. Na čem jste postavili komunikaci s voliči?
Komunikace není úplně mým silným článkem, k informování využívám hlavně náš městský zpravodaj a zaměřuji se na setkávání s občany. Bohužel velkou roli dnes hrají sociální sítě, kde si každý může říci co chce bez následků, jestli je sdělená informace taky pravda. Má zkušenost je velmi negativní a říkám, že dnes dochází k tzv. „Kanalizování sítě“, a boj na síti má pouze destruktivní charakter pro ty, co berou věci vážně.
 
Co je podle vás pro úspěšného starostu nejdůležitější?
Dobré zdraví a pevné nervy.  A také pokora a respekt k názoru každého občana.


PROFIL Pavla Talíře:
Pavel Talíř (1966) je český politik a bývalý dlouholetý předseda ZD Netřebice, v letech 2012 až 2020 zastupitel Jihočeského kraje (v letech 2017 až 2020 také radní kraje), od roku 2010 starosta města Kaplice na Českokrumlovsku, člen KDU-ČSL.
Mezi jeho koníčky patří les, příroda, včelařství, práce kolem zahrady, motoristický sport. Jeho kořeny jsou ze známého lidoveckého rodu Talířů.