Mezi europarlamentních lavic chtivými jedinci nalezneme tato povolání: feministická aktivistka, angažovaný občan, freelancera, mimozemského vulkanologa nebo – světe div se – povolání nazvané: provázení obnovou přirozené společenské schopnosti sebeorganizace. Pak také manažera udržitelnosti (je otázkou čeho, moči?), iniciátora stávek (fascinuje mne, že i to dokáže člověka uživit). Povolání odborář také překvapí, ještě více však anarchokapitalista či operátorka skladu (skladnice?). O sebevědomé kandidáty/odborníky na všelicos také není nouze – expertka na genderovou rovnost, mezinárodně uznávaný automobilový expert nebo 33letá odbornice na lidská práva. Za zamyšlení stojí, kterak bruselskou agendu obohatí, ba snad i zachrání aktivní dočaskářka, provozovatel youtube kanálu nebo vedoucí kočičího útulku. Vybíraje z široké palety nejsem moudrý ani z odborného zaměření ženy uvádějící za povolání mateřskou dovolenou, podobně jako z kulturoložky, pracovnice v kultuře a podnikatele v oblasti zdraví a krásy. V uváděných povoláních poté už nepřekvapí chlápek prezentující se jako trojnásobný vítěz A-Z kvízu či dobrovolnice v kočičím útulku. Chybí snad už jen Ferda mravenec práce všeho druhu. Nakonec nejblíž do Bruselu má možná kandidátka, kde více než třetinu jejího osazenstva tvoří řidiči. Ti by tam mohli alespoň dojet. Kandiduje také Nikola Hrnčíř a Nikola Bartůšek. Obě ženy. Jak se v tom má jeden vyznat?

Veselejší kapitolou při výběru kandidátů je jmenologický nadhled. Kandidují mj. Cibulka, Buřt, Chmel, Sladký, Chlebo, Slanina, Nejedlo. Chtělo by to ještě nějakou omáčku a bruselská kantýna bude na zavření. Multi-kulti budou mít radost, mezi kandidujícími jsou totiž Turek, Němeček, Polák, Turková, Němečková a Slováková. Také se nám pěkně vybarvili Červená, Zelená, Černý, Ryšavá, Stříbrný a Červenka.

O řemesla také není nouze. Truhlář, Sládková, Sládek, Mlynář, Sklář, Kolář, Pláteník, Sedláček, Kovařík, Hrnčíř, Ocelák je celkem slušný výběr. Chudá je ale flóra. Čest jí zachraňují jen Vrbka, Kopřiva, Hájek, Dubská, Doubravský a Pařízek. I když posledně jmenovaný asi jen částečně. Přílišný optimismus ve mně nevzbuzují kandidáti Kazil, Tupá, Hrůza, Válka, Klátil, Konečná, Domlátil, Mizera ani Zbořilová. Otázkou je, co od Bruselu očekává Brzobohatá, Dočekal nebo Prchal. Za to jistou naději dává Veselý a Ostrá. Snad bych také doporučil, aby v případě zvolení, vedle sebe neseděli Kouřil s Krabičkou a Teplý s Chladem.

Sázkou na jistotu je naše fauna. Volit můžeme Wolfovou i Volfovou, Vlka i Vlčka, Ježka, Sršně, Vokounovou, Kolouška i Lišku. Největší radost, jistě nejen mně, ale i ornitologům dělají ptáci. Straka, Havránková, Sýkora, Holub, Čejka, Čáp, Sokolová, Brhlík, Slavíček, Sokol, Orel, Slavíková, Sojka, Brabcová, Strnad, Dlask a Skřivánek dávají naději, že alespoň nějaký pták v Bruselu zahnízdí.

Máme z čeho vybírat. Tak rozum do hrsti!
 

PhDr, et Mgr. Robert Huneš, MBA
zastupitel Jihočeského kraje
Ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích
 
 

Článek vyšel na osobním blogu Roberta Huneše. Dostupný zde.