Oslovili jsme vás především jako místopředsedu českobudějovické KDU-ČSL, která přišla s tím, že by předseda lidovců Marian Jurečka měl odstoupit. Můžete shrnout důvody?

Usnesení, které přijal okresní výbor v Českých Budějovicích a v rámci našeho okresu bylo přijato jednohlasně, vyzvalo ke svolání co nejdřívějšího sjezdu. Nevnímám jej pouze ve vztahu k posledním kauzám předsedy Mariana Jurečky. Když se podíváte na preference KDU-ČSL v posledních měsících, vidíte, že se pohybují mezi dvěma a třemi procenty. Jsem přesvědčen, že lidovci potřebují nový, svěží vítr a restart. Jediným řešením, které v současné době vidím, je co nejdřívější sjezd, který určité věci definuje.
 
Nutno uznat, že lidovci jsou v politickém spektru velmi specifičtí v tom, že jsou stranou členského typu. Máme necelých dvacet tisíc členů. Jde o stranu, kde se na výročních, členských schůzích, místních organizacích, městech, obcích nebo okresech diskutuje o různých tématech, zdali děláme vládní politiku, či ne. Nejsme stranou jednoho muže, debata probíhá delší dobu. Kauza ohledně večírku byla zkrátka poslední kapkou, kdy členská základna pravděpodobně očekávala nějaký výstup od celostátního výboru, a proto přijala usnesení, které bylo přijato. Aktuálně se přidávají další okresy, které usnesení přijímají.

Výstup z celostátního výboru byl, že přijal omluvu vašeho předsedy. S tím jste se nespokojili?

Hlasování o čtvrtém bodě, které říkalo, zdali přijmeme či ne určitou personální změnu, bylo tajné. Nemohu tudíž mluvit za kolegy, mohu jen dodat, jak jsem hlasoval já jakožto člen celostátního výboru. Byl jsem proti usnesení a stejně tak jsem hlasoval na okrese v Českých Budějovicích. Jsem přesvědčený, že u ministrů je zkrátka příslušné měřítko jinde a stane-li se velká chyba, je třeba si ji přiznat a vyvodit z ní politickou odpovědnost.
 
Měl by podle vás Marian Jurečka rezignovat nejen z postu předsedy KDU-ČSL, ale i z funkce ministra a vicepremiéra?

Domnívám se, že jde o propojené věci. Představu, že předseda strany nesedí ve vládě, považuji za krajně nešťastnou. Vím, že jedna koaliční strana daný model sama zvolila, ale jednalo se o její rozhodnutí. Šéf strany, který má koordinovat vládní kroky, má být součástí vlády.
 
Podle lidoveckého hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha bude většina rozhodujících politiků v celostátním výboru držet rozhodnutí uspořádat sjezd na podzim. Pro vás je to pozdě. Ono to ale možná má svou logiku, když na podzim budete znát výsledky trojích voleb?

Jsme v polovině ledna. Domnívám se, že čekat dalších devět až deset měsíců do dalšího sjezdu, byť máte pravdu o zmíněných volbách, je v politice příliš dlouho. Mimořádný sjezd má smysl, abychom si definovali, co chceme a kam jdeme.
 
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) rovněž tvrdí, že strana potřebuje svěží vítr a sám by na předsednický post zvážil kandidaturu. Je to správná cesta?

Celé současné předsednictvo je součástí příběhu odpovědného za daná dvě procenta. Berte to s nadhledem, ale myslím, že v nadcházejícím sjezdu bychom měli hledat nového Pavla Bělobrádka. Říkám to z toho důvodu, že v roce 2011, kdy byl zvolen, šlo de facto o člověka, kterého nikdo neznal. Mimochodem kandidoval proti v dané době relativně známé poslankyni Michaele Šojdrové (KDU-ČSL) a uspěl.

Historie ukázala, že volba Pavla Bělobrádka byla dobrým rozhodnutím. Lidovci mají obrovskou výhodu, že mají téměř dvacet tisíc členů a také obrovské množství krajských a obecních politiků. Je z čeho vybírat, paleta je velká. Není to o tom, že bychom museli vybírat z jednoho nebo dvou místopředsedů. Opravdu bychom se měli rozhlédnout a přemýšlet, kam má KDU-ČSL směřovat nejen v rámci jednoho volebního období, ale v následujících deseti, dvaceti letech.

Vy osobně o kandidatuře neuvažujete?

Jak praví klasik, vyloučit se dají jen daně a smrt. Chápu, že když vám odpovím takto, budou média spekulovat, že budu kandidovat. Svou pozici ale vidím primárně v Jihočeském kraji. Nevylučuji to, protože vyloučit se dají pouze zmíněné daně a smrt.
 
Rozhovor vyšel na serveru iRozhlas.cz. K dispozici, v nezkrácené audioverzi, zde.