Stojíme před otázkou: Jak dál? Moc možností nemáme. Výpadek příjmů v  řádu mnoha desítek milionů korun lze řešit úsporami provozních nákladů, ovšem jen částečně. Jejich výraznější snížení by narušilo běžnou správu města včetně fungování úřadu, jeho organizací a zařízení. Mohli bychom samozřejmě přistoupit ke  škrtům městských investic. Touto cestou jsme se rozhodli nejít, a  tak jsme výpadek loňských příjmů z větší části řešili zvýšením zadlužení. V  míře, kterou si můžeme dovolit. Nicméně půjčování si od  bank není střednědobě, natož dlouhodobě udržitelné řešení. Obzvláště když je dnes již zřejmé, že dopad pandemie a opatření státu do rozpočtu města nás budou provázet i v letošním roce. V něm se navíc projeví i  pokles daňových příjmů plynoucí ze zrušení superhrubé mzdy, schválené parlamentem na konci minulého roku. Nemáme-li zcela rezignovat na  další obnovu a  rozvoj města v  následujících letech, pak nezbývá, než se zaměřit na  zvýšení podílu financování potřeb města z vlastních zdrojů a nebýt v takové míře jako doposud závislí na  přerozdělovaných daních od  státu. Jejich snížená úroveň nás v  důsledku vysokého státního dluhu bude s velkou pravděpodobností provázet řadu nadcházejících let.
 
Město v posledních letech hospodaří s  běžnými příjmy v průměrné výši zhruba 375 mil. Kč. Ty jsou tvořeny z  více než 60 % (230 mil. Kč) z přerozdělovaných daní od státu a  z  dotace za  výkon státní správy, 30 % příjmů jsou nedaňového původu (zejména nájemné) a  necelých 10 % pak plyne z  místních poplatků a daně z nemovitosti. A právě dva posledně jmenované druhy příjmů jsou ty, které má město možnost svým rozhodnutím zvýšit. Vždy jde ovšem o  velmi nepopulární krok, neboť se dotýká kapes obyvatel města a místních podnikatelů.
 
V závěru minulého roku jsme zvýšili poplatek z  pobytu (dříve rekreační a ubytovací poplatek), který platí v Českém Krumlově ubytovaný návštěvník, ale povinen je tento poplatek vybrat pro město ubytovatel v  rámci úhrady ceny ubytování. Také jsme rozšířili okruh plátců poplatku ze vstupného – pořadatelů kulturně společenských akcí, které navštíví každoročně velké množství turistů. Nově tak budou od příštího roku platit desetiprocentní poplatek z výše vstupného například provozovatel otáčivého hlediště či pořadatel mezinárodního hudebního festivalu. Lze předpokládat, že o tento poplatek dojde ke zvýšení ceny vstupenek. Obě uvedená opatření přinesou do  rozpočtu města každý rok více než 10 milionů korun. Pro bližší představu, v posledních letech bylo město schopno hospodařit s každoročním přebytkem běžného hospodaření, který je stěžejním zdrojem financování městských investic, ve  výši 50–60 milionů korun. Pokud nám pandemie na daních a nedaňových příjmech vzala zhruba polovinu tohoto přebytku, je to pro městský rozpočet a  investiční možnosti města tvrdá rána.
 
Čeká nás v tomto roce debata, zda nezvýšit i daň z nemovitosti, která je ze sta procent rozpočtovým příjmem města. V posledních více než deseti letech činí příjem z této daně ročně zhruba 18 milionů korun. Pokud by se zastupitelstvo odhodlalo schválit jeho zvýšení o  jeden či dva stupně (nyní máme místní koeficient 2, maximum je 5), pak by se povedlo výrazným způsobem vykrýt výpadek daňových příjmů od  státu a  stabilizovat rozpočtovou situaci tak, abychom byli schopni v  blízké budoucnosti realizovat investiční záměry, jako jsou například příprava území bývalých kasáren pro výstavbu nové městské čtvrti, rekonstrukce městského hřbitova či výstavba venkovního koupaliště. Tento krok by ale znamenal, že vlastníci nemovitého majetku zaplatí o 50 (koeficient 3), resp. 100 procent více, než je tomu nyní. Přestože daň, kterou v současnosti platíme, netvoří nikterak významný výdaj, je to samozřejmě velmi citlivý a nepopulární krok, obzvláště pak v této době.
 
Stále častěji slyšíme hlasy, že se chováme asociálně, když přistupujeme ke  zvyšování místních poplatků a cen za poskytované služby, že „nemyslíme na  občany, nic pro ně neděláme a jen z nich taháme peníze“. Můžeme všechny obyvatele města ujistit, že každé rozhodnutí, kterým zatěžujeme rodinné rozpočty, velmi pečlivě zvažujeme, a rovněž, že prakticky všechny takto nově získané příjmy jsou určeny přednostně na investice, tj. na obnovu a rekonstrukce městského majetku, výstavbu a modernizaci. Máme vlastně na vybranou ze dvou možností. Nečinit žádná nepopulární opatření ve  formě zvyšování poplatků a následně se vymluvit na to, že rozvoj města a naše předvolební sliby nebylo možné kvůli pandemii uskutečnit. Nebo se pustit i do výše zmíněných nepopulárních kroků s vidinou, že díky nim budeme moci realizovat potřebné investice a zvelebovat tak prostředí, ve kterém všichni žijeme. Jsem osobně moc rád, že naše současná koalice nekouká jen na politické body, ale že dělá zodpovědnou politiku a dívá se za horizont volebního období. Sem patří například i rozhodnutí odkoupit čistírnu odpadních vod, i  když tento krok s sebou přinesl nevoli části občanů kvůli následnému zvýšení ceny vody, ke kterému by ale došlo, i kdyby čističku odpadních vod koupil jiný subjekt než město. Akorát by toto zvýšení bylo logicky vyšší. Mohli jsme příležitost koupit takto významnou infrastrukturu nechat být a  pak se vymlouvat, že nemůžeme za navyšování cen vodného, že za to může ten nový soukromý vlastník. Měli bychom klid.
 
Věřím ale, že tento krok bude patřit k  těm nejlepším rozhodnutím tohoto zastupitelstva a že jej ocení obyvatelé města v době, kdy generace zastupitelů, která koupi schválila, nebude již sedět na  zastupitelských židlích. A stejně tak věřím, že většina obyvatel ocení, že nepodléháme obavám, že přijdeme o své židle, když přijmeme opatření, která nebudou populární, ale zajistí městu jeho další rozvoj.
 
Ing. Josef Hermann
místostarosta města Český Krumlov