V čem se podle vás mohla vláda lépe připravit na to, co přijde?
Ihned po zprávách z Číny na začátku ledna měla být provedena revize státních rezerv osobních ochranných pracovních prostředků a dokud ještě fungoval trh, měly být doplněny zásoby. To se týká i podpůrných léků.
Dalo se to stihnout?
Předpokládala bych, že už v souvislosti s ptačí chřipkou, kdy se řešilo riziko mutace a přenosu na člověka, bude mít vláda robustní epidemický plán. A hlavně, že bude funkční – včetně smysluplné logistiky řízení a komunikace s veřejností.
A takový plán vláda neměla?
Bohužel tomu neodpovídá chaotická a nekonzistentní komunikace premiéra. Opakovaně třeba i v rozporu s pokyny ministerstva zdravotnictví vůči přímo řízeným nemocnicím ze stejného dne. Stejně tak i vyhlašování nedomyšlených, neprojednaných a sporných opatření. Zkrátka – styl řízení vlády postrádá rysy kvalitního managementu, opatření byla někdy chaotická, bez vysvětlení jejich smyslu.
Vzhledem k dramatickému vývoji v Itálii bych také očekávala včasné vytvoření a kvalitní koordinaci širšího štábu nejlepších odborníků. A to nejen z oblasti epidemiologie, ale pro kontinuální práci na vícevrstevných plánech pro všechny oblasti života v Česku.
Dalo se předem udělat něco pro nejvíce ohrožené skupiny?
Více než tři měsíce víme, že klíčová bude péče o pacienty starší a zejména s určitými typy chronického onemocnění. Ti jsou všichni v evidenci svých lékařů. Měli být včas individuálně poučeni o prevenci nákazy, vybaveni ochrannými pomůckami, dezinfekcí a poučení o jejich bezpečném používání. Stejně tak pro ně měly být nachystány komunitní pomocné služby. To vše mělo být zastřešeno centrálně.
Stojíte v čele představenstva společnosti Jihočeské nemocnice, která zastřešuje osm lůžkových zařízení. V čem vidíte největší problémy z tohoto úhlu pohledu?
Chyb vůči zdravotníkům byla celá řada. Například trvalo týdny, než se členové vlády a lidé z ministerstva zdravotnictví začali řídit doporučením Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí, pokud jde o používání ochranných pomůcek. Jihočeské nemocnice se těmi doporučeními řídí už tři týdny.
Můžete být konkrétnější?
Třeba respirátory nejvyšší třídy (FFP3) mají být používány jen tam, kde vzniká aerosol. Při běžném kontaktu s pacientem jsou funkční chirurgické roušky. Navíc tyto respirátory se nesmí dát nakaženému pacientovi – brání vstupu virů v aerosolu směrem dovnitř, ale nikoli ven. Zatímco v krajích tyto respirátory chyběly pro personál v největším riziku, na běžných odděleních některých nemocnic přímo řízených ministerstvem zdravotnictví se používaly namísto chirurgických roušek. Teď samozřejmě mohou chybět. Pro představu – pro ochranu personálu u jednoho ventilovaného lůžka je podle evropských doporučení vypočtená spotřeba 400-500 respirátorů FFP2 /FFP3 na měsíc.
Takže zmatky a plýtvání nedostatkovým materiálem na zbytečných místech?
Zmatků je mnohem víc. Ministerstvo zdravotnictví například vydalo zákaz prodeje volně i do nemocnic jen pro respirátory FFP3. Přesto ale výrobce chirurgických roušek nesmí prodávat roušky nemocnicím – na webu informuje, že vše je jen po ministerstvo zdravotnictví. Stejně tak jsme nemohli koupit dva dojednané plicní ventilátory, protože jich celou dodávku kupuje opět ministerstvo. Přitom nejen dvě nemocnice, o nichž se v té souvislosti veřejně mluvilo, se musí připravit na rozšířený infekční provoz. Přípravu řešíme už dva týdny i v našem holdingu. Respirátory nejvyšší třídy ovšem ministerstvo zdravotnictví směrovalo jen do fakultních nemocnic, do jihočeských nikoli. Stejné je to patrně v jiných krajích. To málo, co bylo uvolněno pro kraj, šlo na záchranku.
Jak je to s testováním pacientů?
Je po mne nepochopitelné, že „někdo“ bez opory v zákoně na samém počátku zúžil povolené testování jen na několik laboratoří, které mají stejné oprávnění pro takové testy, jako desítky jiných laboratoří v Česku. Nikdo neví, kolik lidí se testovalo a testuje v těchto laboratořích tajně, takže navíc chybí i jejich evidence.
Slyšel jsem i o nějakém problému s kvalitou rychlotestů…
Národní referenční laboratoř vydala stanovisko, že rychlotesty nejsou vhodné pro časnou diagnostiku kvůli takzvanému "diagnostickému oknu". Test na protilátky je falešně negativní u pacientů, jejichž klinické příznaky trvají méně než 7-10 dní. Protilátky se prostě ještě nevytvořily. V této době jsou však pacienti nejvíc nakažliví pro ostatní. Proto těmto pacientům v našich osmi jihočeských nemocnicích jsou a budou nadále prováděny řádné odběry a ne rychlotesty. Řídíme se doporučením Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí a Národní referenční laboratoře.
Jak se díváte na všechny možné zákazy a omezení pro běžné lidi?
Vláda se rozhodla jít cestou obrovských restrikcí za cenu hospodářských i společenských ztrát. Úspěšnost této zvolené strategie však souvisí s pečlivou diagnostikou a eliminací nekontrolovatelného šíření, pokud to kapacity dovolí. Kapacita všech existujících desítek laboratoří plus těch z Akademie věd je v této fázi epidemie pro kvalitní diagnostiku dostačující. Zpátky se tím ovšem dostáváme k problematickým rychlotestům – s nadsázkou řečeno mohou být tyto testy trojským koněm.
Dá se to všechno vládě vyčítat v situaci, kterou jsme zatím nikdy nezažili?
Mám výhrady k řadě dalších přehmatů různého významu. Ale současně chápu, že ne vše jde dělat ideálně. Je třeba ocenit, že alespoň ministr Hamáček ve vládě prosadil a zorganizoval nákup některých ochranných prostředků z Číny. Jsem přesvědčena, že i ministr zdravotnictví Vojtěch se snaží při své inteligenci, jak to jde a na rozdíl od premiéra se vyjadřuje přiměřeně. Myslím ale že mu v této době chybí tým spolehlivých odborníků mimo epidemiologii a logicky i přeci jen hlubší znalost fungování rezortu.
Rozhovor vyšel v časopisu Reflex. Online dostupný
zde.