Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh zákona o neziskových zdravotnických organizacích, obecně známých jako neziskové nemocnice. Podle návrhu by se mělo 40 příspěvkových organizací státu, jako jsou fakultní nemocnice a některá další zařízení, získat novou právní formu, která nyní není v českém právním řádu přítomná. Takovou snahu lze obecně přivítat a těmto zařízením by nová právní forma jistě pomohla ke smysluplnému rozvoji.
Pravděpodobnost jeho prosazení do konec volebního období však není velká, neboť vůči návrhu zaznívají i výhrady. Zejména jde o definování jejich pozice vůči soukromým subjektům z hlediska zvýhodnění automatickým nárokem na smlouvu s pojišťovnou. Ba co víc, většina krajských nemocnic dnes disponuje právní formou akciových společností. Došlo by tak ke zvýhodnění nemocnic zřizovaných státem proti těm krajským. Vyřešit tuto situaci by pak šlo převodem krajských akciovek na neziskové nemocnice.
Měnit právní formu z příspěvkové organizace na neziskovou je však nepoměrně jednodušší než v případě obchodních společností. Zásadnější však je, že pokud zákon nebude přijat v následujícím půlroce tak, aby mohl začít platit od začátku roku 2017, nebude se moci stát otázka převodu krajských nemocnic regulérním předmětem veřejné debaty před krajskými volbami prostě proto, že nezisková forma bude z hlediska zákonné úpravy stále nejistá. Odstranit nedostatky z návrhu zákona pak bude velmi složité, poněvadž vyžadují důkladnou analýzu dané problematiky, která se nedá ve spěchu stihnout.
Jsme tak svědky velkého paradoxu: sociální demokraté slibují převod nemocnic na neziskové organizace, aniž by daný zákon platil. Zavazují se tak k jeho co nejrychlejšímu přijetí, a to přesto, že mohl být ministrem zdravotnictví předložen již dávno. Může se tak volič regulérně vyslovit v krajských volbách k tomu, zda preferuje formu neziskových nemocnic, když neví, podle jaké zákonné úpravy bude nakonec fungovat?
Vladimír Hanáček, předseda Mladých lidovců